Růže lásky - Texty k meditaci

Růže lásky

Texty k meditaci


Vydalo Bahá’í společenství ČSFR v roce 1991
® Národní duchovní rada Bahá’í v ČSFR
Pošt. schránka 442 * 111 21 Praha 1
1. vydání
(„Rosen der Liebe“ in Tschechisch)


On otevírá tisíc dveří tam, kde si člověk nedovede představit ani jediné.

                                                                                                 Bahá’u’lláh


Máme v každé lidské bytosti vidět jen to, co je chvályhodné. Kdo tak jedná, může být přítelem celému lidstvu. Nahlížíme-li však na člověka z hlediska jeho chyb, je potom nanejvýš obtížné udržovat s ním přátelství… Měli bychom tedy při pohledu na jiné lidi vidět to, v čem vynikají, nikoli to, v čem selhávají.

‘Abdu’l-Bahá


Mějte po všechen čas na paměti, jak byste mohli každému členu lidského společenství prokázat službu. Nevěnujte pozornost odmítání, přezíravosti, nepřátelství nebo nespravedlnosti: čiňte pravý opak. Buďte upřímně, nikoli jen na oko, přátelští.

‘Abdu’l-Bahá

Ó synu bytí!

Tys Moje lampa a Mé světlo je v tobě. Z něho čerpej
svou záři a nehledej jiného než Mne. Neboť jsem tě
stvořil bohatého a štědře tě zahrnul svou přízní.
Bahá’u’lláh

Neboj se a nesužuj se starostmi, nepachti se za věcmi tohoto světa! Dej se vždy vést Bohem. Neztrácej z očí Jeho říši jako svůj cíl zde i tam. U Něho, v Něm, skrze Něho jsi vždy a všude v bezpečí!
‘Abdu’l-Bahá


…nejvyšší čest člověka a jeho pravé štěstí spočívá v sebeúctě… ve vznešených rozhodnutích a ušlechtilých předsevzetích, v neporušenosti a mravnosti osobnosti, v čistotě smýšlení.
‘Abdu’l-Bahá



Ó synu člověka!

Naplň své srdce radostí, abys byl hoden setkání se
Mnou a byl zrcadlem Mé krásy.
Bahá’u’lláh




Nebuď otrokem, ale pánem svých nálad. Jestliže však jsi tak plný hněvu, tak stísněný, tak zraněný, že tvůj duch ani v modlitbě nenalézá úlevu a klid, pak se snaž co nejdříve připravit někomu nepatrnému, někomu ustaranému, někomu svou vinou či nevinně trpícímu – radost! Obětuj sebe, svůj dar, svůj čas, svůj klid tomu, kdo musí nést těžší břemeno než ty – a tvá pochmurná nálada se rozplyne v blaženou, spokojenou odevzdanost do Boží vůle.
‘Abdu’l-Bahá


Ó synu člověka!

Ty jsi Má říše a Má říše je nesmrtelná, proč se tedy bojíš,
že zahyneš? Ty jsi Mé světlo, a Mé světlo nikdy nezhasne,
proč se bojíš svého vyhasnutí? Ty jsi Moje sláva a Moje sláva
nevybledá; ty jsi Mé roucho a Moje roucho se nikdy neobnosí.
Vytrvej tedy v lásce ke Mně, abys Mě nalezl v říši slávy.

 Bahá’u’lláh


Boj a násilí nepovedou k žádnému dobrému výsledku, dokonce ani tehdy, když budou nasazeny za dobrou věc. Utiskovaní, kteří mají právo na své straně, nesmějí si toto právo vzít násilím: zlo by jen trvalo dál. Je třeba, aby se proměnila lidská srdce.
‘Abdu’l-Bahá

Ó synu bytí!

Rukama moci jsem tě tvořil, prsty síly tě vytvářel a vložil
jsem do tebe podstatu Svého světla. Spokoj se tím a nic
nadto nehledej, protože Mé dílo je dokonalé a Můj
příkaz závazný. Neber jej v potaz, ani o něm nepochybuj!


Bahá’u’lláh






Pravím vám:… Vynoří-li se myšlenka na válku, braňte se jí silnější myšlenkou míru. Nenávistná myšlenka musí být zničena mocnější myšlenkou lásky. Myšlenky na válku ničí veškerou svornost, pohodu, klid a radost. Myšlenky lásky uskutečňují bratrství, mír, přátelství a štěstí.
‘Abdu’l-Bahá



Ó synu ducha!

Stvořil jsem tě bohatého, proč se vlastní vinou ocitáš v
chudobě? Stvořil jsem tě šlechetného, proč se snižuješ?
Dal jsem ti bytí z podstaty vědění, proč hledáš poučení od
jiných než ode Mne? Vytvořil jsem tě z prsti lásky, jak to,
že se zaobíráš jiným? Obrať svůj zrak k sobě, abys Mě
nalezl stát v sobě, mocného, silného, jedinečného.
Bahá’u’lláh

 

Jednej se všemi lidmi v lásce a svornosti. Přátelské smýšlení je základ jednoty a jednota je pramen pořádku ve světě. Požehnáni jsou dobrotiví a ti, kteří jsou ochotno pomáhat.
Bahá’u’lláh


Ó synu člověka!

Zahalen do odvěké jsoucnosti Své podstaty znal jsem Svou
lásku k tobě; proto jsem tě stvořil, vryl jsem do tebe Svůj
obraz a odhalil ti Svou krásu.
Bahá’u’lláh


Laskavý jazyk je magnet pro lidská srdce. Je to chléb ducha, dává slovům smysl, je pramenem moudrosti a pochopení.
Bahá’u’lláh


Ó synu bytí!

Miluj Mne, abych mohl milovat tebe. Jestliže Mě nebudeš
milovat, Má láska tě na žádný způsob nemůže dosáhnout.
Uvědom si to, ó služebníku.
Bahá’u’lláh


Jazyk je zde od toho, aby mluvil o dobrém; nepotřísni jej pomluvou. Bůh vám odpustil, co bylo. Od nynějška musíte všichni mluvit jen to, co vám přísluší. Vyhýbejte se klení, urážkám a všemu, co lidi zarmucuje.
Bahá’u’lláh

Radost nám propůjčuje křídla. V čase radosti je naše síla živější, náš intelekt bystřejší a naše chápání méně omezené. Tehdy je pro nás zřejmě lehčí měřit se se světem a zjistit, k čemu se nejlépe hodíme.
‘Abdu’l-Bahá


Všichni lidé byli stvořeni, aby nesli kupředu stále se rozvíjející kulturu… Žít stejně jako zvířata na poli, je člověka nedůstojno. Ctnosti, které přísluší jeho důstojenství, jsou trpělivost, slitovnost, soucit a dobrota vůči všem národům a pokolením země.

Bahá’u’lláh

Duchovní blaženost je pravý základ lidského života, neboť život byl stvořen kvůli štěstí, ne kvůli starosti, k radosti, nikoli k zármutku.
‘Abdu’l-Bahá



Před Bohem jsou si všichni lidé rovni. V říši Jeho spravedlnosti a nestrannosti se nevyskytují rozdíly, nedává se přednost žádné duši. Různá dělení nepocházejí od Boha, jejich původcem je naopak sám člověk. Protože jsou proti Božímu úmyslu a Jeho plánu, jsou falešné a pouze si je namlouváme…
‘Abdu’l-Bahá

Buďte jako prsty jedné ruky, jako údy jediného těla! Světlo je tak mocné, že může ozářit celou zemi. Svátost jednoty je ustavena; nepovažujte jeden druhého za cizince. Jste plody jednoho stromu a  listy jedné větve.
Bahá’u’lláh

Zářící, šťastný obličej povzbuzuje lidi na jejich cestách. Když je někdo smutný a potká smějící se dítě, pak se dítě při pohledu na něho přestane smát, a nebude vědět proč.
‘Abdu’l-Bahá


Přeji si, abyste byli šťastni… abyste se smáli, zářili a radovali se, tak aby jiní skrze vás byli šťastní.
‘Abdu’l-Bahá

Nespokojte se, dokud každý, s kým máte co do činění, nebude pro vás jako jeden z vaší rodiny. Pohlížejte na každého jako na otce či bratra, matku či sestru nebo dítě. Když se vám toto podaří dokázat, pominou vaše těžkosti; pak budete vědět, co je třeba dělat.
‘Abdu’l-Bahá


Střezte se, abyste nezranili něčí city, nezarmoutili něčí srdce nebo využívali svůj jazyk k tomu kárat a obviňovat druhého… Střezte se, střezte, aby nikdo před vámi se nevadil s žádnou duší a nekáral ji, i když dotyčný přeje jiným zlé a špatně jedná.
‘Abdu’l-Bahá


Pomsta… je … odsouzeníhodná, protože pomstou se pro mstitele nic dobrého nezíská. Bije-li někdo druhého a bitý se pomstí tím, že rány vrátí, jaký to má pro něho užitek? Ne, Bůh chraň. Ve skutečnosti jsou oba činy stejné, oba jsou nesprávné; jediný rozdíl je ten, že první se stal dříve a druhý následoval později. Jestliže tedy bitý odpustí, naopak jedná způsobem, který je zcela v protikladu s tím, jenž byl proti němu použit, je to hodno chvály…
‘Abdu’l-Bahá

Ó synu ducha!

Stvořil jsem tě vznešeného, ale tys ponížil sám sebe.
Pozvedni se tedy k tomu, k čemu jsi byl stvořen.
Bahá’u’lláh



Účinek činů je vpravdě mocnější než účinek slov.
Bahá’u’lláh


Pokrok lidí odvisí od poctivosti, moudrosti, cudnosti, rozumnosti a činů. Nevědomostí, nedostatečnou vírou, nepravdami a sobectvím je vždy znovu umenšován…
Bahá’u’lláh


Ó synu člověka!

Kdybys konal milosrdenství, sledoval bys ne vlastní prospěch, ale prospěch lidstva. Kdyby ses řídil spravedlností, volil bys pro jiné jen to, co volíš také pro sebe.
Bahá’u’lláh


Zavřete oči před rozdíly rasy a přivítejte všechny světlem jednoty. Buďte pro lidstvo zdrojem útěchy a pomoci. Tato hrstka prachu, svět, je domov, nechť je pro vás domovem v jednotě. Odřekněte se pýchy, neboť ta je příčinou rozbrojů. Následujte jen to, co vyvolává harmonii.
Bahá’u’lláh


Zažehněte, kdykoli je to možné, při každém setkání svíci lásky a potěšte a povzbuďte svým soucítěním každé srdce. Dělejte si starosti o všechny cizí jako o jednoho z vašich a projevte cizí duši stejnou lásku a dobrotu, jakou projevujete svým věrným přátelům.
‘Abdu’l-Bahá

Kdykoli vidí matka, že její dítě udělalo něco dobře, má je pochválit, vyslovit mu uznání a potěšit jeho srdce.
‘Abdu’l-Bahá

Svět lidí sestává ze dvou polovin, mužské a ženské. Jedna doplňuje druhou. Je-li jedna z nich málo vyvinutá, musí mít druhá zákonitě také nedostatky. Tak se dokonalosti nedá docílit.
‘Abdu’l-Bahá

Všechna náboženství učí, že bychom se měli navzájem milovat a odkrývat svoje vlastní chyby, než se odvážíme odsoudit chyby ostatních, a že se nemáme povyšovat nad svého bližního.
‘Abdu’l-Bahá

Mnozí mužové a ženy se radují ze svých šlechetných myšlenek, ale jestliže tyto myšlenky nikdy nedozrají na úroveň činů, … jsou bez užitku: síla myšlenek závisí na jejich vyjádření činem.
‘Abdu’l-Bahá

Láska osvědčuje svou pravdivost v činech, nikoli v pouhých slovech. Slova sama nemají žádný účinek. Aby dokázala svou sílu, musí mít láska předmět, nástroj, podnět.
‘Abdu’l-Bahá

Každý člověk byl postaven na čestné místo, kterého se nesmí vzdát. Skromný pracovník, který se dopustí nespravedlnosti, zaslouží stejné pokárání jako známý mocipán. A tak máme všichni na vybranou mezi právem a bezprávím.
‘Abdu’l-Bahá

V očích Boha není pohlaví rozhodující. Ten, kdo je Bohu nejblíž, je největší, ať je to muž nebo žena… Kdyby ženy měly přístup k stejným výhodám ve výchově jako muži, ukázal by se výsledek, že se všichni stejnou měrou dokáží vzdělávat.
‘Abdu’l-Bahá

Příhody, které se rozšiřují o druhých, jsou málokdy dobré. Mlčenlivý jazyk je nejbezpečnější. Dokonce i dobré může škodit, je-li vyjádřeno v nepravý čas nebo k nesprávné osobě.
‘Abdu’l-Bahá

Nejlepší způsob, jak děkovat Bohu, je milovat se navzájem.
‘Abdu’l-Bahá