Rodinný život

III. Z 'Abdu'l-Baháových spisů a výroků

Z 'Abdu'l-Baháových spisů

"Pokud jde o názvosloví, které jsem užíval ve svém dopise přikazujícím, aby ses zasvětila službě Boží Věci, jeho význam je tento: omez své myšlenky na učení víry. Dnem i nocí jednej podle Bahá'u'lláhova učení, Jeho rad a výstrah. To předem nevylučuje sňatek. Můžeš si vzít manžela a zároveň sloužit Boží věci; jedno předem nevylučuje druhé. Poznej cenu těchto dní, nenechej si ujít tuto příležitost. Pros Boha, aby tě učinil hořící svící, abys mohla tímto temným světem vést velké zástupy lidí."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 100)

"Manželství je pro většinu lidí fyzickým svazkem, a toto spojení může být pouze dočasné, neboť je předem odsouzeno k fyzickému odloučení na svém konci.

Mezi lidem Bahá musí však manželství být spojením těla stejně tak jako duše, neboť zde jak manžel tak manželka planou tímtéž vínem, oba jsou zamilováni do téže jedinečné Tváře, oba žijí a jednají prostoupeni tímtéž duchem, oba jsou osvíceni touž slávou Boží. Toto spojení mezi nimi je duchovní, proto je to svazek, jenž potrvá navždy. Podobně se těší také ze silných a trvalých pout v hmotném světě, neboť je-li manželství založeno jak na duchu tak na těle, je to náležité spojení, a proto vytrvá. Je-li však svazek fyzický a nic více, je jisté, že bude pouze dočasný, a musí nevyhnutelně skončit odloučením.

Když se tedy Bahá'í zavážou k sňatku, spojení musí být pravým vztahem, duchovním setkáním stejně jako fyzickým, takže přetrvá v každé fázi života a ve všech Božích světech, neboť tato skutečná jednota je odleskem lásky k Bohu."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 117)

"Bahá'í sňatek je vzájemným závazkem dvou stran a poutem mysli a srdce z obou stran. Každý však musí vynaložit největší péči, aby se důkladně seznámil s povahou druhého, aby závazná smlouva mezi nimi mohla být svazkem, který vytrvá navždy. Jejich cílem musí být toto: stát se milujícími společníky a druhy a být zajedno po vyměřený čas i na věčnost...

V pravém sňatku Bahá'í by měli být manžel a manželka spojeni jak fyzicky tak duchovně, aby vždy mohli navzájem zušlechťovat svůj duchovní život a mohli se těšit z nekonečné jednoty ve všech světech Božích. Takový je sňatek Bahá'í."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 118)

"A nade všechna spojení je svazek mezi lidskými bytostmi, zvláště dojde-li k němu v lásce k Bohu. Tak se projevuje prvopočáteční jednota, tak je položen základ duchovní lásky."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 119)

"Tvá žena není s tebou v souladu, ale budiž Bohu chvála, Požehnaná Krása je s tebou spokojena a uděluje ti největší dar a požehnání. Přesto však zkus mít se svou ženou trpělivost, třeba se může změnit a její srdce může být osvíceno."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 121)

"Pokud jde o tvého váženého manžela, je tvou povinností jednat s ním velmi laskavě, mít ohled na jeho přání a být stále smířlivá, dokud neuvidí, že jelikož ses obrátila ke království Božímu, tvá něžnost k němu a tvá láska k Bohu jen zesílily, stejně jako tvá péče o jeho přání za všech okolností."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 122)

"Ó vy dva věřící v Boha! Pán nemající sobě rovna stvořil ženu a muže, aby spolu setrvávali v nejužším svazku, a aby dokonce byli jako jedna duše. Jsou dvěma pomocníky, dvěma důvěrnými přáteli, kteří by měli dbát o blaho jeden druhého.

Žijí-li takto, projdou tímto světem s dokonalou spokojeností, blažeností a mírem v srdci a stanou se předmětem Boží milosti a přízně v Království nebeském. Činí-li však jinak, prožijí své životy ve velké hořkosti, toužíce každým okamžikem po smrti, a budou zahanbeni v nebeské říši.

Snažte se tedy ze všech sil setrvávat spolu duší i srdcem jako dva holoubci v hnízdě, neboť toto bude požehnáno v obou světech."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 122)

"Ó vy milující matky, vězte, že v očích Božích nejlepší ze všech způsobů jak Ho uctívat je vychovávat děti a vést je k dokonalosti ve všech směrech, a nelze si představit žádný ušlechtilejší skutek nad tento."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 139)

"Ó 'Abdu'l-Baháův drahý! Buď synem svého otce a buď plodem toho stromu. Buď synem, jenž byl zrozen z jeho duše a srdce, a ne pouze z vody a jílu. Skutečný syn je takový, který vyšel z duchovní stránky člověka. Žádám Boha, aby se ti vždy dostalo potvrzení a posílení."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 140)

"Povšimněte si, jak snadno jsou vedeny záležitosti takové rodiny, v níž existuje svornost, jaký pokrok dělají členové takové rodiny, jak se jim daří ve světě. Jejich záležitosti jsou v pořádku, těší se z pohodlí a klidu, jsou bezpečni, jejich postavení je zajištěno, všichni jim začnou závidět. Taková rodina každým dnem jen zvětšuje svůj význam a svou trvalou čest."

(Výběr z 'Abdu'l-Baháových spisů, str. 279)

"Povzbuzuj svou matku a snaž se dělat to, co přispívá ke štěstí jejího srdce."

(Desky, 'Abdu'l-Bahá Abbas, str. 74)

"Řekni útěše svého oka... a svému mladšímu synovi o mé touze a odevzdej jim mé pozdravy... (1) Vskutku je oba miluji právě tak, jako soucitný otec miluje své drahé děti. Pokud jde o tebe, měj pro ně spoustu lásky a snaž se je co nejlépe vychovávat, aby jejich bytí rostlo mlékem lásky k Bohu, jelikož je povinností rodičů bezvadně a důkladně vychovávat své děti.

Existují také jisté posvátné povinnosti dětí vůči rodičům, které jsou zapsány v knize Boží, protože náležejí Bohu. (2) Zdar dětí v tomto světě a v Království závisí na radosti rodičů a bez ní utrpí zřejmou škodu."

(Desky, 'Abdu'l-Bahá Abbas, str. 262-3)

(1) "útěcha oka" - idiomatický perský výraz značící dítě

(2) viz čtvrtá vybraná pasáž z Bahá'u'lláhovýc spisů v této sbírce

"Ke tvé otázce týkající se muže a ženy, svazku mezi nimi a dětí, které jim daruje Bůh: věz vpravdě, že manžel je člověk, jenž se upřímně obrátil k Bohu, je zanícen voláním krásy přenádherného a zpívá verše jednoty ve velkých shromážděních, žena je bytost, která si přeje překypovat přídomky Božími a Jeho jmény a hledat je, a co je pojí je právě slovo Boží. Vpravdě, tak se shromáždí zástupy a vzdálení dojdou spojení. Tak jsou manžel a manželka přivedeni ke vzájemné přitažlivosti, jsou spojeni a sladěni, jako by byli jednou osobou. Jejich vzájemný svazek, přátelství a láska mají ve světě veliký vliv, jak materiální tak duchovní. Duchovní vliv se projevuje v Božských darech. Hmotným důsledkem jsou děti, které se narodí v kolébce lásky k Bohu, jsou živeny z prsou znalostí o Bohu, vychovávány na klíně daru Božího, a pěstovány v péči o výchovu Boží. Takové děti jsou těmi, o nichž Kristus řekl: "Ony jsou vpravdě dětmi Království!""

(Desky, 'Abdu'l-Bahá Abbas, str. 605-6)

"Přátelé Boha musí žít a chovat se, jevit takovou dokonalost charakteru a jednání, aby uváděli druhé v úžas. Láska mezi manžely by neměla být čistě fyzická, ba musí spíše být duchovní a nebeská. Tyto dvě duše by měly být považovány za duši jedinou. Jak obtížné by bylo rozdělit jedinou duši! Nikoli, veliká by to byla obtíž!

Krátce řečeno, základ království Božího spočívá v souladu a lásce, jednotě, vztahu a svazku, ne v rozdílech, zvláště pak mezi manžely."

(Výňatky z Nauky Bahá'í odrazující od rozvodu, sr. 2)

"Ptal jsi se, zda by manžel byl schopen zabránit manželce přijmout Božské světlo, nebo zda by žena mohla odradit manžela od získání vstupu do království Božího. Popravdě žádný z nich nemůže druhému zabránit ve vstoupení do Království, nechová-li manžel přílišnou náklonnost k manželce nebo ona k němu. Když by opravdu kterýkoli z nich zbožňoval druhého až k zapření Boha, pak by mohli být jeden druhému překážkou na cestě k přijetí do Jeho království."

"Snažně prosím Boha, aby laskavě učinil z tvého domova střed, z něhož se šíří světlo Božího řízení, rozsévají Boží slova, a kde je stále rozněcován žár lásky v srdcích Jeho věrných služebníků a služebnic. Věz jistě, že každý dům, z něhož se ke království slávy pozvedá velebná píseň na oslavu Božího jména, je vskutku nebeským domovem a jednou ze zahrad potěchy v Božím ráji."

"Budeš-li prokazovat laskavost a ohledy svým rodičům, takže se budou celkově cítit spokojeni, způsobíš potěšení i Mně, neboť rodiče musí být velmi ctěmi, a je nesmírně důležité, aby se cítili spokojeni - pod podmínkou, že tě neodstrašují od získání přístupu k prahu Všemohoucího ani ti nezabraňují kráčet cestou ke Království. Vskutku se sluší, aby tě povzbuzovali a pobízeli tímto směrem."

"Ó Pane! V tomto nejvyšším zřízení přijímáš přímluvy dětí za jejich rodičů. To je jeden ze zvláštních nekonečných darů tohoto zřízení. Přijmi tudiž, ó laskavý Pane, prosbu tohoto tvého služebníka na prahu Tvé jedinečnosti a zaplav jeho otce oceánem Své milosti, neboť tento syn povstal, aby Ti prokazoval službu a neustále vynakládá úsilí na stezce lásky k Tobě. Ty jsi vpravdě Dávající, Odpouštějící a Laskavý!"

"Jednej se všemi svými přáteli a příbuznými, dokonce i s cizinci, v duchu největší lásky a vlídnosti."

"Ó služebnice nezávislého Pána! Vynaložte úsilí, abyste dosáhly cti a výsady stanovené ženám. Bezpochyby nejvyšší slávou žen je služba u Jeho prahu a poslušnost u Jeho dveří; je to vlastnictví pozorného srdce a chvála neporovnatelného Boha, je to srdečná láska k ostatním služebnicím a cudnost bez poskvrny, je to poslušnost a ohledy k manželovi, výchova dětí a péče o ně, je to klid, důstojnost a vytrvalost v pamatování Pána a nejvyšší zanícení a připoutání k Němu."

"Pokud jde o tvou otázku o poradách otce se synem nebo syna s otcem ve věcech řemesla a obchodování, porady jsou jedním ze základních prvků zřízení Božího zákona. Takové porady jsou nesporně vítány, ať už mezi otcem a synem nebo i s ostatními lidmi. Nad to neexistuje nic lepšího. Člověk se musí ve všech věcech radit, neboť to ho přivede k hloubce každého problému a umožní mu nalézt správné řešení."

"Ó dva milující bratři! Váš milující bratr napsal a pochvalně zmínil vaše jména, velmi vás chválil a velebil. Povšimněte si, jak je k vám připoután a jak vás miluje. Takový by měl být bratr, tak srdečný a povznášející duši, ne jako 'Abdu'l-Baháův bratr, který je trpčí než jed."

"Otec se musí vždy snažit vychovávat syna a seznamovat ho s nebeskými naukami. Musí mu stále radit a napomínat ho, učit ho chvályhodnému jednání a povaze, umožňovat mu získávání školního vzdělání a poučení v takových uměních a vědách, které jsou považovány za užitečné a nezbytné. Krátce, nechat mu do mysli vštípit ctnosti a přednosti lidského světa. Především ale by měl neustále vyvolávat v synově mysli vzpomínku na Boha tak, aby jeho pulsující žíly a tepny byly rozechvěny láskou k Bohu.

Syn musí na druhé straně prokazovat otci nejvyšší poslušnost a vést si jako pokorný a uctivý služebník. Dnem i nocí by měl pilně hledat, jak zajistit spokojenost a blaho svého milujícího otce a zabezpečit jeho radost. Musí se zříci vlastního odpočinku a zábavy a stále se snažit vnést potěšení do srdcí svého otce a matky, aby tak mohl dosáhnout potěšení Všemohoucího a aby mu dobrotivě pomáhaly zástupy neviditelných."

"Setrvávej při svém drahém manželovi a buď k němu vždy přívětivá, ať by byl jakkoli rozezlen. I kdyby ho tvá milující laskavost dokonce ještě více roztrpčila, projevuj vlíce vlídnosti, více něžnosti, buď více milující a snášej jeho kruté činy a špatné zacházení."

Pozn.: Pokud není udán zdroj vydání, jsou veškeré pasáže výňatky z nepřeložených Desek nebo nové překlady textů již dříve publikovaných.

"Rozličnost zděděných vlastností pochází ze síly a slabosti povahy - totiž jsou-li oba rodiče slabí, budou děti slabé, jsou-li silní, budou děti statné. Stejným způsobem má velký vliv i čistota krve, protože neposkvrněný zárodek je jako ušlechtilejší základní hmota obsažená v rostlinách a zvířatech. Vidíte například, že děti narozené ze slabého a křehkého otce a matky budou přirozeně mít křehkou konstituci a slabé nervy, budou postižené a nebudou mít ani trpělivost ani vytrvalost ani rozhodnost ani stálost, a budou vznětlivé, neboť děti dědí ubohost a slabost svých rodičů.

Kromě toho je některým rodinám a některým generacím uděleno zvláštní požehnání. Tak je zvláštní milostí, že z Abrahamových potomků mohli vzejít všichni proroci dětí Izraele. Toto je milost, kterou Bůh udělil i této generaci: Mojžíšovi od jeho otce i matky, Kristovi po linii jeho matky, také Mohamedovi a Bábovi a všem Prorokům a svatým Zjevením Izraele. Požehnaná Krása (1) je rovněž přímým potomkem Abrahamovým, neboť Abraham měl kromě Izmaela a Izáka další syny, kteří se tehdy odstěhovali do Persie a Afganistánu, a Požehnaná Krása je jedním z jejich potomků.

Je tedy zřejmé, že zděděná povaha rovněž existuje, a to do té míry, že jestliže povahy lidí nejsou ve shodě se svým původem, ačkoli fyzicky patří do té linie, duchovně nejsou považovány za členy rodiny, tak jako Kanán (2) není počítán k Noemovu kmeni."

(Odpovědi na některé otázky, str. 213)

1. Bahá'u'lláh
2. Srov. Gen. 9:25

"Otec a matka také kvůli dětem snášejí největší starosti a útrapy, a často když děti dosáhnou věku zralosti, rodiče odcházejí na onen svět. Zřídka se stává, že otec a matka se na tomto světě dožijí odměny za péči a potíže, které přestáli kvůli svým dětem. Na oplátku za tuto péči a starosti musí tedy děti prokazovat lásku a dobročinnost a musí úpěnlivě prosit za odpuštění a shovívavost pro své rodiče. Měli byste tedy oplátkou za lásku a laskavost, kterou vám otec prokazoval, dávat za něho chudým, s největší odevzdaností a pokorou úpěnlivě prosit za odpuštění a prominutí hříchů a žádat o nejvyšší slitování."

(Odpovědi na některé otázky, str. 136)

"Podle Bahá'u'lláhova učení rodina jakožto lidská jednotka musí být vychovávána podle pravidel svatosti. Musí se naučit všem ctnostem. Neustále musí být zvažována celistvost rodinného svazku a práva jednotlivých členů nesmí být porušena. Práva syna, otce, matky, žádná z nich nesmí být závislá na libovůli. Stejně jako má syn jisté závazky k otci, podobně má otec určité závazky ke svému synovi. Matka, sestra a ostatní členové domácnosti mají své určité výsady. Všechna tato práva a výsady musí být zachovávány, nicméně jednota rodiny musí vytrvat. Křivdu jednomu je třeba považovat za bezpráví na všech, spokojenost každého je spokojeností všech, čest jednoho ctí všech."

(Vyhlášení světového míru, str. 163)

"Dítě nesmí být potlačováno nebo káráno, protože je nerozvinuté, je třeba ho trpělivě vychovávat."

(Vyhlášení světového míru, str. 175-6)

"Máš-li rád člena své rodiny nebo krajana, miluj ho paprskem nekonečné lásky! Nechť je to v Bohu a pro Boha. V komkoli najdeš znak Boží, miluj toho člověka, ať je z tvé nebo jiné rodiny."

(Pařížské promluvy, str. 38)

"Toto je skutečně dům Bahá'í. Pokaždé, když je založen takový dům, stává se jedním z největších příspěvků k obecnému rozvoji města a země, do nichž patří. Podporuje vzrůst vzdělanosti a znalostí a je známý svou silnou duchovností a láskou, kterou šíří mezi věřícími."

(Pařížské promluvy, str. 72-3)

"Uvaž škodlivý vliv neshod a rozbrojů v rodině, pak přemýšlej o výhodách a požehnání, které se snáší na rodinu, když mezi jejími jednotlivými členy panuje jednota. Jaké nepočitatelné dobrodiní a požehnání by se sneslo na velkou lidskou rodinu, kdyby byla nastolena jednota a bratrství! V tomto století, kdy jsou tak blahodárné účinky jednoty a škodlivé důsledky nerovnosti tak zjevné, se objevily ve světě prostředky k dosažení a uskutečnění lidského společenství. Jeho svatost Bahá'u'lláh vyhlásil a stanovil způsob, jakým může být z lidského světa odstraněno nepřátelství a rozbroje. Neponechal žádnou půdu nebo možnost sváru a nesouladu. Především vyhlásil jednotu lidstva a zaměřil náboženská učení pro dané lidské podmínky."

(Hvězda západu, sv. 17, č. 7, str. 232)

"Můj domov je domovem míru. Můj domov je domovem radosti a potěšení. Můj domov je domovem smíchu a blaženosti. Kdokoli vstoupí do tohoto domu, musí odcházet s radostí v srdci. Toto je domov světla, kdokoli sem vstoupí, musí být osvícen."

(Hvězda západu, sv. 20, č. 2, str. 52)

"Pro člověka je nejvýš důležité založit rodinu. Dokud je mladý, v mladické samolibosti si neuvěduje, jak je to důležité, ale až zestárne, bude to zdrojem lítosti... V této překrásné věci by měl život manželského páru připomínat život andělů v nebi - život plný radosti a duchovního potěšení, život jednoty a svornosti, přátelství jak duševního, tak i fyzického. Domov by měl být uspořádaný a dobře organizovaný. Jejich nápady a myšenky by měly být jako sluneční paprsky pravdy a třpyt přejasných hvězd na nebi. Stejně jako dva ptáci by měli štěbetat nápěvy ve větvích stromu družnosti a souladu. Vždy by měli být naplněni radostí a veselostí a být zdrojem štěstí srdcím ostatních lidí. Měli by jít příkladem svým bližním, projevovat pravou a upřímnou lásku jeden k druhému a vychovávat své děti takovým způsobem, aby zdobily pověst a slávu rodiny."


IV. Ze spisů Shoghi Effendiho a dopisů napsaných jeho jménem


Z dopisů napsaných Shoghi Effendim

"Kladu ti na srdce, aby ses po nějaký čas soustředila na veškeré prostředky, o nichž si myslíš, že nakonec zajistí dobrou vůli, shovívavost a příchylnost tvého manžela. Prokazuj mu největší laskavost a ohledy a ve vhodné chvíli ho zkoušej přimět, aby si uvědomil smysl a ducha víry. Budu se modlit za úspěch tvého snažení v této věci a přát ti z celého srdce štěstí."

(20. března 1928)

"Z velké lásky a náklonnosti k tobě se nemohu zdržet, abych sám nepřipojil několik slov a nepřesvědčil tě o nezbytnosti prokazovat neustále největší pozornost, ohleduplnost a lásku svému drahému a váženému manželovi. Chovám velikou naději, že na tvém postoji a ohleduplnosti k němu bude nejvíce záviset, zda nakonc přijme Věc, kterou ty tak draze miluješ a tak dobře jí sloužíš. Hluboce s tebou cítím ve tvých domácích starostech, vím, že ti leží na srdci jako těžké břemeno. Z hloubi srdce budu stále za tebe prosit. Modlím se, abys ve své rozmanité činnosti dosáhla nejněžnější touhy svého srdce."

(20. prosince 1928)



Z dopisů napsaných jménem Shoghi Effendiho

"Objeví-li se mezi manžely takový rozdíl v přesvědčení a víře, je to velmi smutné, neboť to bezpochyby zmenšuje duchovní pouto, jenž je oporou rodinného svazku, zejména v časech nesnází. Nicméně cesta, jakou to lze napravit, nespočívá v jednání takovým způsobem, aby se druhá strana odcizila. Jedním ze záměrů Věci ve skutečnosti je vyvolat užší pouto v rodinách. Ve všech takových případech Mistr tudíž radíval poslušnost přání druhé strany a modlitby. Modli se, aby tvůj manžel postupně uviděl světlo, a zároveň jednej tak, abys ho spíše přiblížila, než u něj vyvolala předsudky. Jakmile bude zabezpečen soulad, budeš moci sloužit bez zábran."

(15. července 1928)

"Za takových okolností Mistr žádával přátele, aby nešetřili láskou a stali se mimořádně poslušnými svých manželů. Takoví jednotlivci museli až do konce podporovat nařízení, že Věc nepřišla proto, aby rozbila rodinné svazky, ale aby je zpevnila, nepřišla vyhladit lásku, ale posílit ji, nebyla vytvořena proto, aby oslabila společenské instituce, ale aby je podpořila."

(14. října 1928)

"Shoghi Effendi by jistě rád viděl, kdybyste ty i ostatní přátelé zasvětili všechen svůj čas a energii Věci, neboť velmi potřebujeme schopné pracovníky, ale domov je instituce, již Bahá'u'lláh přišel podporovat, nikoli oslabovat. V domovech Bahá'í se stalo mnoho politováníhodných věcí právě proto, že tato stránka byla zanedbávána. Služ Věci, ale pamatuj také na povinnosti k svému domovu. Je na tobě, abys nalezla rovnováhu a postarala se, abys pro jedno nezanedbávala druhé. Měli bychom mnohem více manželů získaných pro Věc, kdyby ženy prováděly svou činnost pro Bahá'í promyšleněji a umírněněji."

(14. května 1929)

"Domov opravdových Bahá'í je skutečná pevnost, na niž se Věc může spolehnout při vytváření učebních plánů. Jestliže ... a ... milují jeden druhého a rádi by se vzali, Shoghi Effendi si nepřeje, aby si mysleli, že když to udělají, zbavují se výsady služby, ve skutečnosti takový svazek zvětší jejich schopnost sloužit. Není nic krásnějšího, než když se mladí stoupenci Bahá'í vezmou a založí opravdové Bahání domovy, takové, jaké si je přeje Bahá'u'lláh. Vyřiďte prosím oběma Strážcovy láskyplné pozdravy."
(6. listopadu 1932)

"Bůh, který jen miluje nebo je jen spravdlivý, není dokonalý Bůh. Božská podstata musí mít oba tyto aspekty, tak jako každý otec by měl ve svých postojích k dětem vyjadřovat obojí. Zamyslíme-li se na chvíli, uvidíme, že náš prospěch může být zajištěn jedině tehdy, když obě tyto Boží vlastnosti se zdůdrazňují a provádějí stejnou měrou."

(29. dubna 1933)

"Neexistuje mez našich obětí Chrámu. Čím více dáváme, tím lépe pro Věc i pro nás samotné. Ale tvůj případ je zvláštní, neboť tvůj manžel je nevěřící. Můžeš-li uspět a přesvědčit ho o důležitosti svých darů Věci, tím lépe. Avšak nikdy bys neměla v této věci odporovat a připustit, aby cokoli rušilo klid a jednotu vašeho rodinného života."

(21. září 1933)

"Strážce si přeje, abych ti zvláště já naléhavě opakoval, abys vytrvala v trpělivosti a důvěře, a především prokazovala svému manželovi největší laskavost a lásku oplátkou za veškerý odpor a nenávist, které se ti od něho dostává. Smířlivý a přátelský postoj v takových případech není jen povinností každého Bahání, ale také nejúčinnějším způsobem, jak získat pro Věc sympatii a obdiv jejích dřívějších nepřátel a odpůrci. Láska je vskutku nejmocnější elixír, který může nejzkaženější a nejpodlejší z lidí proměnit v nebeské duše. Kéž tvůj příklad poslouží k dalšímu potvrzení pravdy tohoto krásného učení naší Víry."

(6. prosince 1935)

"Strážce s hlubokým zájmem vyslechl tvé rodinné potíže a starosti. Přeje si, abych tě ujistil, že se vroucně modlí za tebe a tvé drahé doma, aby se ti z nebe dostalo vedení a pomoci v urovnání vašich sporů a obnovení úplného souladu a přátelství ve vašem středu. Naléhá-li na tebe, abys přinesla jakoukoli oběť pro sjednocení vaší rodiny, přeje si zároveň, aby tě neodradilo, nepřinese-li tvé úsilí okamžité plody. Měla bys splnit svůj úkol s naprostou vírou, že tím plníš svou povinost jako věřící Bahá'í. Zbytek je nesporně v rukou Božích.

Co se týká přístupu tvého manžela k Věci, ať je jakkoli nepřátelský, měla bys vždy doufat, že smířlivými a přátelskými prostředky a moudrým, taktním a trpělivým úsilím postupně uspěješ v získávání jeho sympatií pro Víru. Za žádných okolností by ses neměla pokoušet diktovat a vnucovat mu násilím své osobní náboženské přesvědčení. Rovněž bys však neměla dovolit, aby jeho odpor k Věci byl skutečně na překážku tvé činnosti... Měla bys jednat trpělivě, taktně a s důvěrou, že tvé úsilí je vedeno a posilováno Bahá'u'lláhem."

(23. července 1937)

"Velice se zaradoval, když se dozvěděl o nedávné konfirmaci tvé ... přítelkně a o její upřímné touze sloužit víře a podporovat ji. Bude se za ni jistě modlit, aby přes odpor svých svých rodičů a příbuzných mohla nabývat stále více znalostí a prozumění Učení, a byla podněcována takovým nadšením, aby objevila a přivedla k Věci velký počet svých dřívějších souvěrců.

Za žádných okolností by však neměla dovolit, aby se jí rodiče zcela odcizili, ale je její svatou povinností snažit se ze všech sil trpělivým, vytrvalým a láskyplným úsilím získat jejich sympatie pro Víru, a snad je dokonce přivést ke konfirmaci..."

(6. července 1938)

"Co se týče tvých plánů. Strážce opravdu plně schvaluje tvůj názor, že bez ohledu na to, jak naléhavé a důležité by mohly být nároky učitelské práce, neměla bys za žádných okolností zanedbávat výchovu svých dětí, neboť vůči nim máš závazek neméně posvátný než vůči Věci.

Připadneš-li na jakýkoli plán nebo opatření, které by spojilo tvé dvojnásobné povinnosti k rodině a k Věci, a které by ti umožniílo vrátit se k činorodé práci na poli průkopnického učitelství a také se dobře starat o děti tak, abys neohrožovala jejich budoucnost ve Věci, dostane se ti Strážcova upřímného souhlasu."

(17. července 1938)

"Instituce manželství, tak jak ji založil Bahá'u'lláh, připisuje sice náležitou váhu fyzické stránce manželského svazku, avšak považuje ji za podřízenou morálním a duchovním cílům a funkcím, jež do něho vložila vševědoucí a láskyplná Prozřetelnost. Jedině tehdy, když je každé z těchto odlišných hodnot přikládána náležitá váha, a jedině na základě podřízení fyzického morálnímu a tělesného duchovnímu se lze vyvarovat takových výstřelků a uvolněnosti manželských vztahů, jakých je naše úpadková doba svědkem, jedině tak může být rodinný život obnoven ve své původní čistotě a plnit tu pravou funkci, pro niž byl ustanoven Bohem."

(8. května 1939)

"Zatímco Strážce vysoce oceňuje tvou touhu hrát aktivnější roli na poli učitelství, uvědomuje si také, že s ohledem na přání tvého manžela, k němuž máš povinnosti neméně svaté a zavazující, než jsou tvé povinnosti jakožto věřícího člověka, by ses měla snažit uspořádat své plány tak, abys od něho nebyla příliš daleko, zvláště když on sám se obává, abys, jakkoli dočasně, nepřerušila svůj domácí život."

(5. června 1939)

"Avšak Strážce je vděčný, že tůvj manžel v zásadě nemá námitky proti tomu, aby ses zúčastňovala setkání Bahá'í, a dává ti naprostou svobodou podílet se na veškeré místní Bahá'í činnosti. I kdyby trval na tom, abys v takových věcech žádala jeho svolení, neměla bys pociťovat křivdu nebo znechucení, ale raději pokračovat a přátelským, smířlivým způsobem se snažit získávat jeho sympatie k Věci. Nemůžeš mít žádný vážný důvod k jakémukoli skutečnému rozhořčení vůči němu, pokud nemístně neuzasáhne do tvé práce pro Bahá'í a nezabrání ti v plnění tvých životně důležitých duchovních i organizačních závazků vůči Víře.

Strážce se mezitím bude modlit za splnění tvých nadějí spatřit ho utvrzeného ve Věci a činného pro ni, a za to, abys takový vpravdě Bahá'í postoj, jaký poslouží dalšímu probouzení jeho sympatií pro Víru a urychlí duchovní energii skrytou v jeho srdci natolik, aby přivodila jeho úplné utvrzení ve Věci. Setrvávej v přesvědčení a s důvěrou vytrvej ve svém úsilí."

(5. srpna 1939)

"Úkol vychovávat dítě Bahá'í je, jak se znovu a znovu zdůrazňuje v Bahá'í spisech, hlavní zodpovědností matky, jejíž jedinečnou výsadou je vpravdě vytvořit doma takové podmínky, které by co nejvcíe přispívaly materiálnímu a duchovnímu prospěchu a růstu dítěte. Výchova, které se dítěti zprvu dostává prostřednictvím matky, tvoří nejpevnější základ jeho budoucího vývoje, a mělo by tedy být prvořadou starostí tvé ženy... snažit se od nynějška vštěpovat novorozenému synovi takovou duchovní výchovu, jaká by mu později umožnila plně si osvojit a přiměřeně vykonávat všechny úkoly a povinnosti Bahá'í života."

(16. listopadu 1939)


"S pocity skutečného obdivu si povšiml tvé touhy sloužit na poli průkopnického učení, ale s lítostí vyslechl, že ti tvé domácí poměry nedovolí uskutečnit tuto touhu drahou tvému srdci.

Zatímco z celého srdce oceňuje tvou dychtivost pracovat pro Víru ve vzdálených a dosud neotevřených územích, cítí, že s ohledem na odpor tvého manžela a také potřeby tvých dětí být v dosahu tvé pomoci a vedení by ses prozatím měla snažit pracovat v blízkosti .... nebo sousedních městech spíše než v panenských oblastech."

(7. listopadu 1940)

"Otázka výchovy a vzdělání dětí v případě, kdy jeden z rodičů není Bahá'í, se týká výhradně rodičů samotných, kteří by měli rozhodnout o způsobu, jaký považují za nejlepší a nejvíce napomáhající zachování jednoty jejich rodiny a budoucímu prospěchu jejich dětí. Avšak jakmile dítě dospěje, měla by mu být dána úplná svoboda volby náboženství bez ohledu na přání a touhy jeho rodičů."

(14. prosince 1940, Národní duchovní radě Bahá'í v Indii)


"... když nyní oba cítíte upřímnou touhu spojit se ve svém úsilí učinit váš společný život šťastným, Shoghi Effendi ti radí, abys udělala všechno, co bude ve tvé moci s láskou a laskavostí, abys získala svého manžela na svou stranu a zbavila ho předsudků proti Věci Boží."

(27. listopadu 1941)

"Zajisté by neměla pociťovat zármutek, jistí-li že členové její rodiny nejsou přístupni učení - neboť ne každá duše je duchovně osvícena. Však také mnozí členové rodin samotných Proroků se neobrátili na víru ani tváří v tvář příkladu a přesvědčení o projevu Božím, přátelé by tedy neměli být zarmouceni takovými věcmi, ale ponechat raději budoucnost svých milovaných v rukou Božích, a svými službami a oddaností Víře získat právo přimlouvat se za jejich konečné duchovní znoruzrození."

(9. března 1942)

"Ať jsou rodinné svazky jakkoli hluboké, musíme mít vždy na paměti, že duchovní svazky jsou mnohem hlubší, trvají věčně a přežijí smrt, zatímco pouta fyzická, nejsou-li podpořena duchovními vazbami, jsou omezena na tento život. Měla bys udělat všechno, co je v tvé moci, abys skrze modlitbu a příklad otevřela oči členům své rodiny pro Bahá'í víru, ale nepociťovat příliš velký smutek nad jejich činy. Obrať se ke svým Bahá'í bratřím a sestrám, kteří s tebou žijí ve světle Království."

(8. května 1942)

"Naše víra znamená stejně mnoho pro děti jako pro starší lidi, a jeho srdce se raduje, když vidí, jak jedni i druzí společně pracují, aby přinesli jeho veliké poselství dobra celému lidstvu."

(30. listopadu 1942)

"Pokud jde o Strážcovo prohlášení, že průkopnictví je podmíněno souhlasem rodičů a že pro ně bude nezbytné souhlasit, ptal ses, zda toto pravidlo platí stejně pro plnoleté i nedospělé děti. Strážcova odpověď zní, že toto pravidlo platí pouze pro ty děti, které dosud nedosáhly plnoletosti.

(18. ledna 1943, Národní duchovní radě Bahá'í v Íránu, přeloženo z perštiny)


"Bahá'u'lláh zdůrazňoval, že manželský život je pro všechny lidi přirozeným a správným způsobem života. Kladl však také silný důraz na jeho duchovní povahu, která, aniž by předem jakkoli vylučovala normální fyzický život, je nejpodstatnější stránkou manželství. To, aby dva lidé žili svůj život v lásce a souladu je daleko důležitější než to, aby byli spalováni vzájemnou vášní. To první je skalisko síly, o něž se můžeme opřít v čase nouze, to druhé naprosto dočasná věc, jež může kdykoliv vyhasnout."
(20. ledna 1934)

"Strážce se ve svých poznámkách o vztazích rodičů a dětí, manželek a manželů v Americe vyjádřil, že v té zemi mají děti sklon být příliš nezávislé na přáních svých rodičů a chybí jim úcta k rodičům. V některých případech mají také manželky sklon uplatňovat nespravedlivě velkou převahu nad manžely, což ovšem není o nic správnější, než kdyby manžel nespravedlivě ovládal svou ženu."

(20. července 1943)

"Cítí, že bys měla všemi prostředky prokazovat svému manželovi největší lásku a náklonnost; máme-li někdy jakékoli pochybnosti o tom, jak bychom se měli chovat jako věřící Bahá'í, měli bychom přemýšlet o 'Abdu'l-Baháovi a studovat Jeho život a ptát se sami sebe, co by dělal On, neboť On je pro nás dokonalým příkladem v každém směru. A ty víš, jak byl něžný, jak jeho láska a laskavost zářily jako sluneční světlo na každého.

Tvůj manžel a tvé dítě mají právo na tvou lásku a dávají ti nádhernou příležitost dokázat svou víru ve Věc Boží.

Měla by ses rovněž modlit k Bahá'u'lláhovi, aby ti pomohl sjednotit se s tvým mužem a učinit z vašeho domova domov pravý a šťastný."

(9. března 1946)

"Bylo mu velmi líto, když se dočetl, že máš doma potíže kvůli Bahá'í víře. Domnívá se, že bys měla udělat vše, co je v tvé moci, abys podpořila lásku a soulad mezi svým mužem a sebou, kvůli vám oběma i kvůli vašim dětem. Měla bys mu však zdůraznit, že každý člověk má volnost hledat Boha a že ačkoli se ho nikdy nebudeš snažit ovlivnit nebo dokonce hovořit s ním o Bahá'í víře, jestliže on nebude chtít, měl by ti ponechat volnost navštěvovat setkání. Strážce doufá, že trpělivostí, taktem a modlitbou přemůžeš postupně jeho předsudky."
(16. března 1946)

"Bahá'í není nikdy nucen zůstat na určitém místě, jestliže by sis tedy nemohl vydělat na živobytí v ... a přál sis být nablízku starým rodičům, udělals dobře, žes odešel."

(1. dubna 1946)

"Shoghi Effendi si přeje, aby připojil poznámku v souvislosti s tvým sňatkem: nedomnívá se, že by kterýkoli věřící za jakýchkoli okolností mohl udávat Věc Boží nebo službu Věci jako důvod zanedbávání manželství, jak víme, Bahá'u'lláh rozvod velmi odsuzuje. Opravňují jej pouze mimořádně závažné příčiny."

(7. dubna 1947)

"Ve věci tvých rodinných problémů se domnívá, že přeješ-li si radu, měla by ses obrátit s těmito záležitostmi na duchovní rady, jednou z jejich povinností je radit a pomáhat přátelům a je tvou výsadou se na ně obracet."

(10. dubna 1947)

"Byl velmi šťastný, když uslyšel o tvé touze pomáhat v průkopnické práci... Nedomnívá se však, že by tvá činnost na tomto poli měla být zdrojem nesoulaudu mezi tebou a tvým drahým manželem, a ujišťuje tě, že se za něho bude modlit v Posvěcených Svatyních, aby ho Bůh probudil k pochopení významu naší Víry a podnítil ho ke službě Víře."

(30. dubna 1947)

"Bahá'u'lláh jasně prohlásil, že pro Bahá'í manželství je požadován souhlas všech žijících rodičů. Toto platí, ať jsou rodiče Bahá'í nebo jiného vyznání, po léta rozvedení nebo žijící spolu. Toto důležité pravidlo koncipoval pro zpevnění společenské struktury, aby úžeji spletl svazky domova, aby v srdcích dětí vyvolal jistou vděčnost a úctu k těm, kdo jim dali život a vyslali jejich duše na věčnou cestu k Stvořiteli. My Bahá'í si musíme uvědomovat, že v dnešní společnosti probíhá přesně opačný proces: mladí lidé méně a méně dbají přání svých rodičů, rozvod je považován za přirozené právo a dosahuje se na základě těch nejpovrchnějších, nejneospravedlnitelnějších a podlých záminek. Lidé odloučení jeden od druhého jsou jen tím náchylnější snižovat význam partnera rovněž odpovědného jako rodiče za přivedení dětí na tento svět, zvláště když jeden z nich převzal zcela péči o děti. Bahá'í musí nesmlouvavým dodržováním zákonů a učení Bahá'í bojovat s těmito leptavými silami, které tak rychle ničí domácí život a krásu rodinných vztahů a boří morální stavbu společnosti."

(25. října 1947, Národní duchovní radě Bahá'í ve Spojených státech)

"Co se týká otázky, kterou jsi mu položila: je si jist, že třebaže v některých ohledech můžeš pro své děti být finanční zátěží, je jejich výsadou se o tebe starat, jsi jejich matka, dalas jim život a Bahá'u'lláhovou štědrostí jsou nyní přitahováni k Jeho Víře. Cokoli pro tebe udělají, je malou náhradou za všechno, co jsi pro ně udělala ty."

(20. září 1948)

"Tvá odpovědnost vůči synovi a manželovi je veliká, a Strážce doufá, že tvá práce brzy dosáhne bodu, kdy se k nim budeš moci přinejmenším na čas vrátit a dát jim lásku a povzbuzení, jež jsou ženiným velkým přispěním k domácímu životu."

(5. srpna 1949)

"Zvláště ho potěšilo, když se dozvěděl, že vaše rodinné vztahy jsou tak smírné, a cítí, že jednáš správně, kyž se podrobuješ přání svého manžela a zůstáváš v cizině déle.

Strážce se dlouhou dobu domnívá, že američtí Bahá'í v některých případech nežijí podle ideálů manželského života předložených Bahá'u'lláhem. Snadno se dají ovlivnit současným lehkovážným a sobeckým postojem lidí k manželskému svazku. Když tedy vidí, jak úspěšně žiješ podle Bahá'í měřítek, věnuješ tomu své nejlepší schopnosti a uchováváš si toto posvěcené pouto se svým manželem, je opravdu velmi šťastný. Doufá, že budeš moci být příkladem ostatním. Neboť neschvaluje způsob, jakým se někteří Bahá'í ve jménu služby Věci Boží zbavují svých partnerů nebo jdou a ožení se s jinými."

(2. dubna 1950)

"Jedním z nejpodstatnějších učení Víry je, že doma by měla být udržována jednota. To samozřejmě neznamená, že kterýkoli člen rodiny má právo ovlivňovat víru kteréhokoli jiného člena, a budou-li si to všichni uvědomovat, zdá se jisté, že jednota bude dosažitelná."

(6. července 1952)

"Strážce se bude modlit, aby se tvá matka mohla stát Bahá'í a velmi aktivně sloužit Věci Boží. Měl bys pamatovat na to, že povedeš-li posvěcený život Bahá'í, zapůsobíš na svou matku stejně nebo i více než čtení a studium. Je-li člověk svědkem vlivu nauk Bahá'í na život jiné osoby, mívá to velmi často veliký účinek."

(12. července 1952)

"Domnívá se, že by ses měla vynasnažit udržet všemi prostředky vaše manželství pohromadě, zvláště kvůli dětem, které jako všechny děti rozvedených rodičů mohou jen trpět neslučitelnou oddaností oběma rodičům, neboť jsou připraveny o požehnání otce i matky v jednom domově, kteří by se starali o jejich prospěch a milovali je společně.

Když si nyní uvědomuješ, že tvůj manžel je nemocný, měla bys být schopna smířit se s citovými nesnázemi, které jsi s ním přestála, a nezaujímat nesmiřitelný postoj, i kdybys trpěla sebevíc.

Víme, že Bahá'u'lláh pohlížel na rozvod se silnou nelibostí, a je skutečnou povinností Bahá'í vyvinout téměř nadlidské úsilí a nepřipustit, aby manželství zaniklo."

(6. břena 1953)

"Strážce plně oceňuje tvou touhu vyjet nyní jako průkopník a pomáhat ustanovit Víru v panenských oblastech, avšak neměla bys odjet proti přání svého manžela a nutit ho vzdát se všeho, abys mohla tímto způsobem sloužit Víře. Musíme mít na paměti přání a práva těch, kteří jsou úzce spojeni s naším životem.

Přeje-li si tvůj manžel, abys zůstala tam, kde jsi, je tam jistě rozsáhlé pole pro učení."

(31. července 1953)

"I když tví synové nebudou zpočátku schopni sloužit s tebou průkopnické práci, určitě ti v ní pomáhají oddaností svého ducha a dokonalou spoluprací. Život je v nejlepším případě tak plný neočekávaných zvratů, že se Strážce nedomnívá, že ponechat chlapce doma představuje nějaké další riziko. Jsou oddáni Věci Boží, a tvůj příklad je bude bezpochyby podněcovat."

(10. srpna 1953)

"Co se týká tvé otázky, zda máš vyjet za průkopnickou prací..., Strážce má za to, že s ohledem na Bahá'u'lláhův odpor k rozvod není pro Bahá'í správné rozbít manželství, a to ani se záměrem průkopnické práce. Naléhavě tě tedy vyzývá, aby ses ze všech sil snažila smířit se svým manželem, neboť to považuje za důležitější než tvou průkopnickou cestu do panenských území."

(27. srpna 1953)

"... přeje si, abych ti sdělil, že je nakloněn tvé průkopnické práci. Jestli si však myslíš, že tvá průkopnická cesta na jeden z ostrovů Tichého oceánu zničí tvůj vztah s otcem, navrhoval by, že by snad tvá žena mohla odjet nyní, a pak bys viděl, jak se věci vytříbí, aby ses k ní později mohl připojit."

(27. září 1953)

"Vzhledem k tomu, že si tvůj manžel doopravdy nepřeje být od tebe odloučen, ale touží naopak po tom, aby se vaše manželství nerozloučilo, Strážce se domnívá, že jako Bahá'í nemáš právo je zničit kvůli své touze sloužit Víře.

Manželství je velmi posvěcená instituce. Bahá'u'lláh řekl, že jeho účelem je podporovat jednotu. Jestliže přátelé kvůli Věci Boží zanedbávají tuto instituci, staví Víru před veřejnost do bídného světla. Dnes jsou lidé na světě tak nemorální a zacházejí s institucí manželství s takovou nevážností, a my jako Bahá'í se na rozdíl od nich snažíme vytvořit vysoké morální měřítko a znovu nastolit svatost manželství.

Dovolí-li ti manžel vykonávat určité množství učitelské práce a občas cestovat v zájmu Víry, tím lépe, ale nemyslí si, že by se z Víry mělo dělat něco, co zničí váš rodinný vztah."

(6. června 1954)

"S ohledem na manželovy poměry a city a také vzhledem k tomu, že tě tvé dvě starší děti budou přirozeně chtít vidět, a skutečně by tě měly občas vidět, abys jim mohla pomáhat v jejich životech jako Bahá'í, se domnívá, že bude moudré konat průkopnickou práci s manželem někde ve Státech, kde budou mít tvé služby nejvyšší cenu."

(29. července 1954)

"Cení si velice průkopnické služby, kterou vykonáváte. Doufá, že od nynějška budete ty a tvůj drahý manžel schopni sloužit Víře společně, jednotně a oddaně, protože to je nejvyšší forma Bahá'í spolupráce v manželství."
(3. března 1955)

"Je-li zdravotní stav tvých rodičů takový, že skutečně vyžaduje tvou přítomnost, neměla bys je opouštět. Je-li však nějaký jiný příbuzný, který by se o ně mohl starat, mohla bys pomáhat s prací v ... a být nápomocna přátelům, aby tam postavili Víru na pevný základ."

(28. října 1955)

"Bude se modlit, aby se odpor tvého manžela a sestry změnil prostřednictvím tvých vlastních skutků lásky, laskavosti a trpělivosti a snášenlivosti, kterou jim projevuješ."

(20. března 1956)

"Existuje-li kdekoli Bahá'í rodina, měli by ti, jichž se to týká, všemi prostředky dělat všechno pro to, aby ji zachovali, neboť rozvod se v Učení silně odsuzuje, zatímco soulad, jednota a láska jsou vyzdvihovány jako nejvyšší ideály v lidských vztazích. Toto musí pro věřící Bahá'í vždy platit, ať konají průkopnickou práci nebo ne."

(9. listopadu 1956, Národní duchovní radě Bahá'í Střední Ameriky)

"Má za to, že teď, když jsi nalezla věc, kterou jsi ve své mysli hledala, a máš v životě navíc tuto radost naší nádherné víry, měla bys být laskavější ke svému manželovi a ohleduplnější než jindy, a dělat vše, co je v tvých silách, abys mu dala pocítit, že ho to od tebe neodvedlo, ale jen zvětšilo tvou lásku k němu a tvou touhu být mu dobrou ženou. Jen čas ukáže, zda nakonec bude či nebude schopen stát se Bahá'í, není však pochyby o tom, v čem spočívá tvá povinnost, a to je přimět ho, aby ocenil fakt, že tvé nové začlenění nijak nenarušuje jeho domácí život nebo manželství, ale naopak posiluje obojí.

Jakmile člověk zjistí, že to, co ví, je pravda, je velice obtížné nečinně sedět a dívat se na drahého a blízkého příbuzného, který je vůči ní úplně slepý. Svádí tě to zkusit "vyburcovat jej a přimět jej spatřit světlo", to však bývá katastrofální. Klid, láska a sebeovládání dosáhnout v takových případech opravdovějších vítězství. Tvůj manžel však nemá právo žádat, abys přestala být Bahá'í. To zachází příliš daleko. Nikdo by neměl porušovat posvátné pouto, jež má každá lidská bytost právo mít se svým Stvořitelem."

(20. dubna 1957)

"Bahá'u'lláh prohlásil, že smyslem manželství je podporovat jednotu, jak však bezpochyby víš, měla bys to tedy mít na paměti, když jednáš se svými příbuznými, kteří nejsou Bahá'í; nelze očekávat, že by měli stejný názor jako my na otázky přátelství mezi rasami, a my jim nesmíme své názory vnucovat, ale spíše se snažit je láskyplně a moudře vychovávat."

(30. srpna 1957)