Brilantní důkaz (Burhán-i-Lámi´)

Kapitola 2: Kapitola 2



On jest Žijící, Sám sobě dostačující!
V těchto dnech, jež jsou posledními dny roku 1911 a prvními dny roku 1330 (po Hidžře), se mi do rukou dostal podivný článek, který mě ohromil. Jaký že to byl článek? Zjistil jsem, že jeden z misionářů protestantské sekty, jménem Peter Z. Easton, jenž se počítá mezi učené muže 20. století a považuje se za pomocníka čistého náboženství Kristova, byl do takové míry puzen žárlivostí nad tím, jak se po rozsáhlém území evropského kontinentu šíří nebeské slovo Jeho svatosti ´Abdu´l-Baháa, že překročil meze slušnosti a lidskosti a uveřejnil článek plný kleteb a pomluv v časopise "Evangelické křesťanství".
Ano, žárlivost často způsobila, že mnozí upadli z vysokého postavení a vznešeného vrcholku slušnosti do nejnižších hlubin planých slov, lží a pomluv. V tomto člověku však oheň žárlivosti vzplál s ještě větší divokostí, neboť se stal svědkem toho, jak onen slavný muž, archdeacon Wilberforce, hovořil, jak se na vzdělaného a významného člověka sluší a patří, o ´Abdu´l-Baháovi jako o "Mistrovi" před velkým shromážděním a představil Ho pochvalnými a vznešenými slovy na onom velkém setkání.
Po té, co jsem si přečetl celý obsah výše zmíněného článku, zjistil jsem, že autorovým jediným cílem je utišit oheň své žárlivosti pomocí zlovolných slov a kleteb a prohlásit se za vítěze prostřednictvím pomluv a lží, jež obvykle bývají jedinou zbraní slabého a nevědomého oponenta. Toto zjištění mi způsobilo ještě větší lítost a zármutek, neboť jsem nikdy nepředpokládal, že lidé, přisuzující si civilizovanost a dobré způsoby, mohou projevovat takovéto rysy a vlastnosti povahy. Není snad dostatek hrubců, pomlouvačů a lhářů v jiných částech světa, že se musí objevovat i v Evropě? Může snad někdo, kdo se považuje za učitele dobrých mravů a šiřitele nejvyšších ctností křesťanství, vyznačovat vlastnostmi, které jsou nejjasnějším znakem a přídomkem antikrista? Při Živoucím Bohu! Nikoliv! Ti, kteří projevují takovéto zlovolné vlastnosti pobývají na světě spolu s místy úsvitu slavných vlastností jen proto, aby se mohla naplnit požehnaná slova Kristova: "Strom poznáte po ovoci" , a aby ti, kteří jsou podobní Jeho svatosti Kristu - budiž Mu sláva - mohli být rozlišeni od těch, kteří se staví proti Němu.
Jeho svatost ´Abdu´l-Bahá svolává národy Evropy ke vznešeným přídomkům lidstva, zatímco Peter Z. Easton je učí urážkám, kletbám, lži a pomluvám!
Jeho svatost ´Abdu´l-Bahá vyzývá obyvatele země k životu v jednotě a souladu, Peter Z. Easton však lidi nabádá k nesouladu a nejednotě.
Jeho svatost ´Abdu´l-Bahá pozvedá Své požehnané ruce k nebi na modlitebním shromáždění a prosí Dvůr Všemohoucího o požehnání a milost pro evropské národy, zatímco Peter Z. Easton se snaží v učených časopisech dokázat, že lidé Východu jsou vzdáleni chvályhodným křesťanským ctnostem a přeje jim, aby je stihlo utrpení a trest.
´Abdu´l-Bahá učí: "Nehovoř zle o nikom a pro nikomu nepřej zlé", ale Peter Z. Easton tvrdí, že nikdo by neměl přát nic dobrého lidem, jejichž počet on sám odhaduje na tři milióny, ani je považovat za hodné jakékoli milosti!
Proto se ptám, jak rozlišit dobré a špatné plody stromu bytí a jak chápat a vykládat si požehnaná slova: "Strom poznáte po ovoci"? Dle mého soudu není jiného kritéria nežli toto a Peter Z. Easton nemůže učit jinak.
Posuďte 34. verš dvanácté kapitoly evangelia sv.Matouše, kde Jeho svatost Kristus praví: "Plemeno zmijí: jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí?".
Ano, kdyby bylo možné, aby cukrová třtina rodila hořké plody a vonná růže vydávala zápach, znamení jako ("strom poznáte po ovoci") by nikdy nebyla zjevena v nebeských knihách a ono rozlišení by nikdy nebylo dáno za správné kritérium.