Skrytá slova

-- konec strany 8 --

Ó synu ducha!

Stvořil Jsem tě bohatého, proč se vlastní vinou ocitáš v chudobě? Stvořil Jsem tě šlechetného, proč se snižuješ? Dal Jsem ti bytí z podstaty vědění, proč hledáš poučení od jiných než ode Mne? Vytvořil Jsem tě z prsti lásky, jak to, že se zaobíráš jiným? Obrat' svůj zrak k sobě, abys Mě nalezl stát v sobě, mocného, silného, jedinečného. 13



Ó synu člověka!

Ty jsi Má říše a Má říše je nesmrtelná, proč se tedy bojíš,
že zahyneš? Ty jsi Mé světlo, a Moje světlo nikdy nezhasne,
proč se bojíš svého vyhasnutí? Ty jsi Moje sláva a Moje sláva
nevybledá; ty jsi Mé roucho a Moje roucho se nikdy neobnosí.
Vytrvej tedy v lásce ke Mně, abys Mě nalezl v říši slávy. 14



Ó synu slova!

Obrat' svou tvář k Mé tváři a vzdej se všeho, vyjma Mne;
neboť Má vláda je trvalá a Má říše nepomíjí. Kdybys hledal
jiného nežli Mne, ba kdybys celý vesmír prohledal, tvá snaha
bude marná. 15

-- konec strany 9 --

Ó synu světla!

Zapomeň na všechno kromě Mne a poznej Mého ducha.
To je jádro Mého příkazu, proto ho buď pamětliv. 16



Ó synu člověka!

Spokoj se se Mnou a nehledej jiného pomocníka. Neboť
nikdo než Já tě nemůže navždy uspokojit. 17



Ó synu ducha!

Nežádej po Mně to, co My si pro tebe nepřejeme, buď
spokojený s tím, co My Jsme kvůli tobě uznali za dobré,
neboť to je, co ti prospívá, pokud se tím ty sám spokojíš. 18



Ó synu nádherného vidění!

Vdechl Jsem do tebe dech Svého vlastního Ducha, abys
Mi mohl v lásce vyjít vstříc. Proč jsi Mne opustil a hledal
jinou lásku nežli Mne? 19



Ó synu ducha!

Můj nárok na tebe je velký, nemůže být zapomenut.
Nevyčerpatelná je Má štědrost k tobě, ničím nemůže
být zahalena. Má láska si v tobě našla domov, nic ji
nemůže skrýt. Mé světlo ti je jasně patrné, nic je
nemůže utlumit. 20

-- konec strany 10 --

Ó synu člověka!

Na strom zářivé slávy Jsem zavěsil nejvybranější plody,
proč ses odvrátil a spokojuješ se tím, co je méně dobré?
Vrat' se k tomu, co je pro tebe lepší v království na
výsostech. 21



Ó synu ducha!

Stvořil Jsem tě vznešeného, ale tys ponížil sám sebe.
Pozvedni se tedy k tomu, k čemu jsi byl stvořen. 22



Ó synu nejvyššího!

K věčnému tě povolávám, ale ty hledáš to, co pomíjí.
Co tě přimělo odvrátit se od Našeho přání a hledat
své vlastní? 23



Ó synu člověka!

Nepřekračuj své meze, nežádej, co ti nepřísluší.
Skloň se před tváří svého Boha, Pána moci a síly. 24



Ó synu ducha!

Nevyvyšuj se nad chudým, neboť ho vedu na jeho
cestě, a tebe vidím v tvé zpozdilosti a zničím tě navěky. 25






Ó synu bytí!

Jak jsi mohl zapomenout na své vlastní chyby a -- konec strany 11 --
zabývat se chybami druhých? Kdokoliv tak činí,
stíhá ho Mé prokletí. 26



Ó synu člověka!

Neplýtvej dechem na hříchy ostatních, pokud jsi
sám hříšníkem. Výslovně vydávám svědectví, že
pokud bys přestoupil tento příkaz, byl bys prokletý. 27



Ó synu ducha!

Pochop tuto pravdu: Kdo nabádá jiné k spravedlnosti
a sám se dopouští křivdy, není ze Mne, i kdyby nesl
Mé jméno. 28



Ó synu bytí!

Nepřipisuj žádné duši, co nechceš aby se připisovalo
tobě, nemluv o tom, co neuskutečňuješ. To je Můj
příkaz tobě, který zachovávej. 29



Ó synu člověka!

Neodmítej Mého služebníka, bude-li od tebe něco
žádat, protože jeho tvář je Mojí tváří; jinak staneš
přede Mnou zahanben. 30



Ó synu bytí!

Přiměj se dávat počet z každého dne, než budeš
povolán ke konečnému zúčtování; neboť smrt tě
přepadne -- konec strany 12 -- neohlášena a budeš povolán vydat
počet ze svých skutků. 31



Ó synu nejvyššího!

Učinil Jsem ze smrti posla, který ti zvěstuje radost.
Proč se rmoutíš? Způsobil Jsem, aby tě světlo
zalévalo září. Proč se tedy před ním skrýváš? 32






Ó synu ducha!

Zdravím tě radostnou zvěstí světla. Raduj se!
Zvu tě k dvoru svatosti; zůstávej v něm, abys
mohl žít v míru navěky. 33






Ó synu ducha!

Duch svatosti ti přináší radostnou zvěst o shledání.
Proč se tedy rmoutíš? Duch moci tě posiluje v
Jeho věci. Proč se zahaluješ? Světlo Jeho tváře
tě vede; jak můžeš ztroskotat? 34



Ó synu člověka!

Nermuť se, leč bys byl daleko od Nás. Neraduj
se, vyjma pro to, že se přibližuješ a vracíš k Nám. 35



Ó synu člověka!

Naplň své srdce radostí, abys byl hoden setkání se
Mnou a byl zrcadlem Mé krásy. 36

-- konec strany 13 --

Ó synu člověka!

Nezbavuj se mého nádherného šatu, nepromarni svůj
podíl z mé zázračné studny, abys nežíznil navěky. 37



Ó synu bytí!

Jestliže Mi Chceš učinit radost, zachovávej Má
ustanovení z lásky ke Mně a odpírej si to, po čem toužíš. 38



Ó synu člověka!

Hledáš-li Mé zalíbení, nezanedbávej Má přikázání a
jestliže miluješ Mou krásu, nezapomínej na Moje rady. 39



Ó synu člověka!

I kdybys proletěl nesmírností vesmíru a projel celou
nesmírnou rozlohu nebe, přece bys našel spočinutí
jen v podvolení Našemu přikázání a v pokoře před
Naší tváří. 40






Ó synu člověka!

Služ Mé věci a šiř ji, abych ti mohl odhalit tajemství
Své velikosti a ozářit tě světlem věčnosti. 41



Ó synu člověka!

Skloň se přede Mnou, abych se milostivě mohl obrátit
k tobě. Povstaň pro vítězství Mé věci, abys ještě na
zemi mohl získat vítězství. 42