Kapitola 4: Ó synu člověka!
Ó synu člověka!
Zahalen do odvěké jsoucnosti Své podstaty znal Jsem Svou lásku k tobě;
proto Jsem tě stvořil, vryl Jsem do tebe Svůj obraz a odhalil ti Svou
krásu. 3
Ó synu člověka!
Miloval Jsem tvé stvoření, stvořil Jsem tě tedy. Proto Mě miluj, abych
mohl jmenovat tvé jméno a naplnit tvou duši duchem života. 4
Ó synu bytí!
Miluj Mne, abych mohl milovat tebe. Jestliže Mě nebudeš milovat, Má
láska tě na žádný způsob nemůže dosáhnout. Uvědom si to, ó služebníku. 5
Ó synu bytí!
Moje láska je tvůj ráj; tvůj nebeský domov shledání se Mnou. Vstup
dovnitř a neotálej. To jest, co ti bylo souzeno v Našem království na
nebesích a v Naší posvátné říši. 6
Ó synu člověka!
Miluješ-li Mě, odvrať se sám od sebe; a hledáš-li Mou radost, nehleď na svoji; abys mohl zemřít ve Mně a Já věčně žít v tobě. 7
-- konec strany 7 --
Ó synu ducha!
Není pro tebe míru, leda by ses odřekl sebe a obrátil se ke Mně;
protože ti náleží oslavovat v Mém jméně, ne v tvém; skládat důvěru ve
Mně, a ne v sebe, jelikož si žádám být milován sám a nade všechno, co
jest. 8
Ó synu bytí!
Má láska je Má tvrz; ten, kdo do ní vstoupí, je jistý a v bezpečí, ten, kdo se odvrátí, zajisté ztroskotá a zahyne. 9
Ó synu zjevení!
Ty jsi Má tvrz; vstup, ať můžeš přebývat v bezpečí. Věz, že Moje láska je v tobě, abys Mne mohl nalézt u sebe. 10
Ó synu bytí!
Tys Moje lampa a Mé světlo je v tobě. Z něho čerpej svou záři a
nehledej jiného než Mne. Neboť Jsem tě stvořil bohatého a štědře tě
zahrnul svou přízní. 11
Ó synu bytí!
Rukama moci Jsem tě tvořil, prsty síly tě vytvářel a vložil Jsem do
tebe podstatu Svého světla. Spokoj se tím a nic nadto nehledej, protože
Moje dílo je dokonalé a Můj příkaz závazný. Neber jej v potaz, ani o
něm nepochybuj! 12 -- konec strany 8 --
Ó synu ducha!
Stvořil Jsem tě bohatého, proč se vlastní vinou ocitáš v chudobě?
Stvořil Jsem tě šlechetného, proč se snižuješ? Dal Jsem ti bytí z
podstaty vědění, proč hledáš poučení od jiných než ode Mne? Vytvořil
Jsem tě z prsti lásky, jak to, že se zaobíráš jiným? Obrat' svůj zrak k
sobě, abys Mě nalezl stát v sobě, mocného, silného, jedinečného. 13
Ó synu člověka!
Ty jsi Má říše a Má říše je nesmrtelná, proč se tedy bojíš,
že zahyneš? Ty jsi Mé světlo, a Moje světlo nikdy nezhasne,
proč se bojíš svého vyhasnutí? Ty jsi Moje sláva a Moje sláva
nevybledá; ty jsi Mé roucho a Moje roucho se nikdy neobnosí.
Vytrvej tedy v lásce ke Mně, abys Mě nalezl v říši slávy. 14
Ó synu slova!
Obrat' svou tvář k Mé tváři a vzdej se všeho, vyjma Mne;
neboť Má vláda je trvalá a Má říše nepomíjí. Kdybys hledal
jiného nežli Mne, ba kdybys celý vesmír prohledal, tvá snaha
bude marná. 15
-- konec strany 9 --
Ó synu světla!
Zapomeň na všechno kromě Mne a poznej Mého ducha.
To je jádro Mého příkazu, proto ho buď pamětliv. 16
Ó synu člověka!
Spokoj se se Mnou a nehledej jiného pomocníka. Neboť
nikdo než Já tě nemůže navždy uspokojit. 17
Ó synu ducha!
Nežádej po Mně to, co My si pro tebe nepřejeme, buď
spokojený s tím, co My Jsme kvůli tobě uznali za dobré,
neboť to je, co ti prospívá, pokud se tím ty sám spokojíš. 18
Ó synu nádherného vidění!
Vdechl Jsem do tebe dech Svého vlastního Ducha, abys
Mi mohl v lásce vyjít vstříc. Proč jsi Mne opustil a hledal
jinou lásku nežli Mne? 19
Ó synu ducha!
Můj nárok na tebe je velký, nemůže být zapomenut.
Nevyčerpatelná je Má štědrost k tobě, ničím nemůže
být zahalena. Má láska si v tobě našla domov, nic ji
nemůže skrýt. Mé světlo ti je jasně patrné, nic je
nemůže utlumit. 20
-- konec strany 10 --
Ó synu člověka!
Na strom zářivé slávy Jsem zavěsil nejvybranější plody,
proč ses odvrátil a spokojuješ se tím, co je méně dobré?
Vrat' se k tomu, co je pro tebe lepší v království na
výsostech. 21
Ó synu ducha!
Stvořil Jsem tě vznešeného, ale tys ponížil sám sebe.
Pozvedni se tedy k tomu, k čemu jsi byl stvořen. 22
Ó synu nejvyššího!
K věčnému tě povolávám, ale ty hledáš to, co pomíjí.
Co tě přimělo odvrátit se od Našeho přání a hledat
své vlastní? 23
Ó synu člověka!
Nepřekračuj své meze, nežádej, co ti nepřísluší.
Skloň se před tváří svého Boha, Pána moci a síly. 24
Ó synu ducha!
Nevyvyšuj se nad chudým, neboť ho vedu na jeho
cestě, a tebe vidím v tvé zpozdilosti a zničím tě navěky. 25
Ó synu bytí!
Jak jsi mohl zapomenout na své vlastní chyby a -- konec strany 11 --
zabývat se chybami druhých? Kdokoliv tak činí,
stíhá ho Mé prokletí. 26
Ó synu člověka!
Neplýtvej dechem na hříchy ostatních, pokud jsi
sám hříšníkem. Výslovně vydávám svědectví, že
pokud bys přestoupil tento příkaz, byl bys prokletý. 27
Ó synu ducha!
Pochop tuto pravdu: Kdo nabádá jiné k spravedlnosti
a sám se dopouští křivdy, není ze Mne, i kdyby nesl
Mé jméno. 28
Ó synu bytí!
Nepřipisuj žádné duši, co nechceš aby se připisovalo
tobě, nemluv o tom, co neuskutečňuješ. To je Můj
příkaz tobě, který zachovávej. 29
Ó synu člověka!
Neodmítej Mého služebníka, bude-li od tebe něco
žádat, protože jeho tvář je Mojí tváří; jinak staneš
přede Mnou zahanben. 30
Ó synu bytí!
Přiměj se dávat počet z každého dne, než budeš
povolán ke konečnému zúčtování; neboť smrt tě
přepadne