Skrytá slova
-- konec strany 41 --
Ó děti
Adamovy!
Svatá slova a čisté dobré činy stoupají k obloze nebeské
slávy. Usilujte, aby vaše činy byly oproštěny od prachu
sobectví a pokrytectví a nalezly příznivé přijetí na
dvoře slávy; protože zakrátko budou soudci lidstva
v posvátné přítomnosti Uctívaného přijímat jedině
dokonalou ctnost a činy neposkvrněné čistoty.
Toto je
denice moudrosti a božského tajemství, která zazářila
nad obzorem božské vůle. Požehnaní ti, kteří se k ní
obrátí. 69
Ó synu světskosti!
Krásná je říše bytí, pokud k ní dospěješ; slavné je
panství věčnosti, pokud projdeš nad svět smrtelnosti;
sladké je svaté nadšení, budeš-li
pít z mystického
kalicha z rukou nebeského Jinocha. Pokud dosáhneš
tohoto stavu, budeš osvobozen od záhuby a smrti,
od lopoty a hříchu. 70
Ó moji přátelé!
Rozpomeňte se na úmluvu, kterou jste se Mnou
uzavřeli na Hoře Párán, jež se nalézá v posvátném
okrsku Zámanu. Vzal Jsem za svědky nejvyšší zástupy,
ty, kteří přebývají v městě věčnosti, ale teď nenacházím
žádného věrného, který by dodržoval úmluvu. Zajisté
pýcha a vzpoura ji vymazaly ze srdcí, takže po ní
nezůstalo
-- konec strany 42 --
ani stopy. Ač Jsem to věděl, čekal Jsem a neodhalil to. 71
Ó můj služebníku!
Podobáš se dobře zakalenému meči skrytému v temnotě
pochvy, takže jeho cena je skryta před zbrojířem. Proto
se vysuň z pochvy sebe sama a snaž se, aby tvá cena
zazářila jasně celému světu. 72
Ó
můj příteli!
Ty jsi denice nebes Mé svatosti, nepřipusť, aby
zkaženost světa zakryla tvou záři. Odhoď závoj lhostejnosti,
aby ses vynořil z mraku v plném jasu a zalil všechny věci
třpytem života. 73
Ó děti vypínavosti!
Za chvilkovou nadvládu jste opustily mé nezničitelné
království, ozdobily jste se veselým šatem světa a jste na
to pyšní. Při Mé kráse! Všechno shromáždím pod
jednobarevnou pokrývkou prachu a smažu všechny ty
rozličné barvy kromě u těch, kteří zvolili Mou vlastní,
jež je posvěcena nade všechny. 74
Ó děti nedbalosti!
Nevsaďte svou náklonnost na pozemské statky a
neradujte se z nich. Jste jako nepozorné ptáče
bezstarostně
-- konec strany 43 -- cvrlikající ve větvích; dokud je ptáčník
nesvrhne do prachu, a melodie, tvar i barva jsou
náhle beze stopy pryč. Proto se mějte na pozoru,
ó nevolníci žádostivosti! 75
Ó synu Mé služebnice!
Směr byl vždycky ukazován slovy a teď je dáván činy.
Každý musí odhalit činy čisté a svaté, protože slova
jsou majetek všech, ale činy jako tyto náleží jedině
našim milovaným. Snažte se tedy srdcem i duší
vyznamenat se svými činy. Takto vám radíme
My na této posvátné zářivé desce. 76
Ó synu spravedlnosti!
V období nocí krása Nesmrtelného se vrátila ze
smaragdových výšin věrnosti do Sadratu'l-Muntahá, a
zaplakala takovým pláčem, že zástupy na výsostech a
obyvatelé nebeské říše zaúpěli nad jejím naříkáním. A
proto byla tázána: Proč ten nářek a pláč? Odpověděla:
Podle úmluvy jsem čekala na hoře věrnosti, ale
nevdechla jsem od těch, kteří dlí na zemi, vůni věrnosti.
Pak povolána zpět jsem přihlédla blíž a běda!
Uzřela jsem několik holubic bolestně sevřených ve spárech
pozemských psů. Nato přispěchala Nebeská panna,
nezahalená a zářící ze Svého mystického příbytku a zeptala
se na jejich jména a všechna jí byla řečena
-- konec strany 44 -- kromě jednoho.
Na její naléhání bylo proneseno první písmeno jména,
načež obyvatelé nebeských komnat přispěchali ze svých
příbytků slávy. A zatím co bylo proneseno druhé písmeno,
padli do jednoho do prachu na tvář. V tu chvíli se z nitra
svatostánku ozval hlas: ,,Jen potud a ne dále". Vpravdě
dosvědčujeme to, čeho se dopustili a ještě činí. 77
Ó synu Mé služky!
Pij z jazyka slitovného proud božského tajemství a vnímej
z pramene božské výmluvnosti nezahalenou nádheru denice
moudrosti. Zasej semena Mé božské moudrosti do čisté
prsti svého srdce a zalévej je vodami jistoty, aby hyacinty
poznání a moudrosti vzešly čerstvé a zelené ze svatého
města srdce. 78
Ó synu žádostivosti!
Jak dlouho budeš váhat v říši žádostivosti? Daroval
Jsem ti křídla, abys mohl vzlétnout do království
mystické svatosti, a ne do oblasti satanských představ.
Také hřeben Jsem ti dal, abys mohl upravit mé havraní
kadeře, ne abys mi drásal hrdlo. 79
Ó Moji služebníci!
Vy jste stromy Mé zahrady; musíte vydávat dobré a
lahodné plody, abyste vy sami i druzí z nich měli užitek.
-- konec strany 45 --
Proto je důležité, aby každý z vás se přičiňoval v řemeslech
a odbornostech, protože v tom tkví tajemství blahobytu.
Ó chápaví lidé! Neboť výsledky závisí od prostředků, a milost
Boží pro vás bude víc než posilou. Stromy nenesoucí plody
vždy byly a vždy budou určeny ohni. 80
Ó Můj služebníku!
Nejposlednějšími mezi lidmi na zemi jsou ti, kteří
nenesou plody. Takoví jsou vpravdě započítáni mezi
mrtvé, ne, lépe jsou na tom mrtví před zrakem Boha,
než ty nečinné a bezcenné duše. 81
Ó můj služebníku!
Nejlepší lidé jsou takoví, kteří uhájí své živobytí svým
povoláním, a co vynakládají na sebe a své blízké, je pro
lásku Boha, Pána všech světů. 82
aa
-- konec strany 46 --aa
*****
Vydavatel:
Národní duchovní rada Bahá'í obce v Rakousku
© Nationaler Geistiger Rat der Bahá'í in Österreich
1982, ?1990
(Tschechisch)
Od roku 1991 ve vlastnictví a distribuci Nakladatelství Bahá'í, s. r. o.