Skrytá slova

-- konec strany 29 --


Ó podstato žádostivosti!

Po mnoho úsvitů Jsem vešel z království Nekonečnosti
do tvého příbytku a nalezl tě v pohodlí lůžka zaměstnaného
jiným než Mnou. Nato Jsem se jako záblesk ducha vrátil
do říše nebeské slávy a nevyzradil nic v Mých výsostných
končinách mezi svatými zástupy. 28





Ó synu velkomyslnosti!

Z pustých plání nicoty, na Můj rozkaz ses vynořil
z hlíny, pro tvou výchovu Jsem povolal každý atom bytí
a podstatu všech stvořených věcí. Dříve než ses vynořil
z lůna matky, určil Jsem pro tebe dvě studny jiskřivého
mléka, oči, aby nad tebou bděly, a srdce, aby tě milovala.
Ze Své hřejivé lásky ve stínu Své milosti Jsem tě choval a
ochraňoval tě podstatou Své milosti a laskavosti. Mým
záměrem v tom všem bylo, abys dosáhl Mého věčného
království a stal se hoden Mých neviditelných darů.
A přece jsi zůstal lhostejný, a když jsi dospěl, zanedbával
jsi Mé dary a zaobíral se svými mělkými představami, až
jsi nakonec na všechno zapomněl, odvrátil ses od bran
Přítele a přebýval jsi na dvoře Mého nepřítele. 29



Ó nevolníku a otroku světa!

Za mnohého jitra k tobě přilétl vánek Mé milující laskavosti
a nalezl tě hluboce spícího na lůžku tvé lhostejnosti. -- konec strany 30 --Hluboce
zarmoucen nad tvým údělem vrátil se, odkud přišel. 30



Ó synu země!

Chceš-li Mne mít, nehledej jiného než Mne; a chceš-li
pohlížet na Mou krásu, zavři oči před světem a vším,
co je v něm; neboť Moje vůle a vůle jiného než Jsem
Já, stejně jako oheň a voda, nemohou dlít společně
v jediném srdci. 31



Ó spřátelený cizinče!

Svíce tvého srdce je zapálena rukou Mé moci, nedus
její plamen nepřátelskými větry sobectví a vášně.
Pamatuj, že vzpomínka na Mne zhojí všechny tvé
neduhy. Učiň z Mé lásky svůj poklad a važ si ho jako
zřítelnice svých očí a jako života. 32





Ó můj bratře!

Naslouchej lahodným slovům Mého medového jazyka
a pij proud mystické svatosti z Mých sladkost
skýtajících úst. Zasij semena Mé božské moudrosti do
čisté prsti svého srdce a zalévej je vodou jistoty, aby
hyacinty Mého vědění a moudrosti rostly svěží a zelené
v posvátném městě tvého srdce. 33


-- konec strany 31 --


Ó přebývající v Mém ráji!

Rukama milující laskavosti Jsem zasadil v svaté zahradě
ráje mladý strom vaší lásky a přátelství a zaléval jej
prospěšnými sprškami Své něžnosti; nyní, když nadešla
hodina plodů, usilujte o to, aby byly chráněny a aby je
nestrávily plameny žádostivosti a vášně. 34



Ó moji přátelé!

Uhaste lampu omylů a zapalte ve svém srdci věčnou
pochodeň následování toho, co je Boží. Protože nepotrvá
dlouho, a soudci všeho lidstva přijmou v svaté přítomnosti
Zbožňovaného jedině nejčistší ctnost a skutky
neposkvrněné svatosti. 35


Ó synu prachu!

Moudří jsou ti, kteří mluví, jen pokud se jim dostane
slyšení, stejně jako šenkýř nenabídne pohár pokud o
něj někdo nepožádá, stejně jako milenec nevolá
z hloubi svého srdce, pokud nezahlédne krásu své
milované. Proto sej semeno moudrosti a poznání do
čisté prsti svého srdce a nechávej setbu ukrytu,
dokud hyacinty božské moudrosti nevyraší z tvého
srdce, a nikoli z bahna a hlíny. 36


-- konec strany 32 --

V první řádce Desky je zaznamenáno a psáno,
a uvnitř svatostánku Boží svátosti skryto:



Ó můj služebníku!

Neopouštěj věčné království pro to, co pomíjí, a
neodvrhuj nebeskou vládu za světské žádosti. Toto jest
řeka věčného života proudící z pramenné studně pera
Slitovného; blaze těm, kteří z ní pijí. 37



Ó synu ducha!

Rozbij svou klec a jako fénix lásky vystup k výšinám
svatosti. Zapři se a naplněn duchem milosti setrvej
v říši nebeské čistoty. 38



Ó potomku prachu!

Nespokojuj se snadností míjejícího dne a nepřiprav se
o věčné odpočinutí. Nevyměň zahrady věčných radostí
za hromadu prachu smrtelného světa. Ze svého vězení
vystup k nádherným nebeským loukám a ze své
smrtelné klece vzlet' k ráji Nekonečného. 39


Ó můj služebníku!

Osvoboď se z pout tohoto světa a vyprosti svou duši
z vězení sebe samého. Chop se své příležitosti, protože
se ti víckrát nenaskytne. 40

-- konec strany 33 --


Ó synu Mé služebnice!

Kdybys na vlastní oči spatřil nesmrtelné království,
snažil by ses odejít z tohoto povrchního světa. Ale, že
ti skrývám jedno a ukazuji druhé, je tajemství, které
mohou pochopit jen ti, kdo jsou čistého srdce. 41




Ó můj služebníku!

Očištěn ve svém srdci od zloby a zbaven závisti, vstup
k božskému dvoru svatosti. 42



Ó Moji přátelé!

Kráčejte po dobrých cestách, v kterých má zalíbení
Přítel, a vězte, že jeho radost je v radosti jeho tvorů. To
jest: žádný člověk by neměl vstoupit do přítelova
domu, leda aby mu učinil radost, neměl by také vložit
ruku na jeho poklady, ani by neměl dávat přednost své
vůli před přítelovou a nesnažit se získat nad ním
převahu. Uvažte to vy, kteří máte schopnost vhledu! 43


Ó společníku Mého trůnu!

Neposlouchej zlo a nehleď na zlo, neponižuj se, nevzdychej
a neplač. Nemluv zlé, abys neslyšel zlo promlouvat k sobě
a nezvětšuj chyby druhých, aby tvoje vlastní se nezdály velké;
nepřej si ponížení nikoho, aby tvé vlastní nebylo zjeveno všem.
Žij pak dny svého života, které jsou méně než prchavá chvíle,
s duší -- konec strany 34 -- neposkvrněnou, srdcem nezkaženým a s čistými myšlenkami,
žij s posvěcenou přirozeností tak, abys svobodný a spokojený
mohl odložit tuto smrtelnou schránku, vrátit se do mystického
ráje a setrvat ve věčném království na věky. 44




Běda! Běda! Ó milovníci světské žádostivosti !

Jako rychlostí blesku jste minuli Milovaného a upnuli
jste svá srdce k satanským úkladům. Skláníte se před
svými prázdnými představami a nazýváte je pravdou.
Pohlížíte upřeně na trn a nazýváte jej květinou. Nevydechli jste
jediný čistý dech, ba ani vánek nesobeckosti nepřelétl po
lukách vašeho srdce. Pustili jste po větru laskavé rady
Milovaného a z desky svých srdcí jste je nadobro
vymazali, přecházíte stejně jako ta zvířata na
poli a živíte se pastvou žádostivosti a vášně. 45




Ó bratři na Mé stezce !

Proč jste zanedbávali zmínku o Milovaném a žili jste
vzdáleni od Jeho svaté přítomnosti? Podstata krásy dlí
v nevyrovnatelném příbytku na trůně slávy, zatímco se
zabýváte planými spory. Vzduch je plný sladkých vůní
svatosti a vane vítr štědrosti, zatímco vy všichni strádáte,
o to vše připraveni. Škoda vás i těch, kteří vás
následují na vašich cestách a jdou ve vašich stopách! 46