Skrytá slova

-- konec strany 17 --

Ó synu člověka!

Daruj Mé bohatství Mým chudým, abys mohl na nebesích
čerpat z pokladu nepomíjející nádhery a nehynoucí slávy.
Ale při Mém životě ! Obětovat mi svou duši je nejzáslužnější,
jen kdybys na to mohl pohlédnout Mým zrakem. 57



Ó synu člověka!

Chrám bytí je Můj trůn; očisti jej od všech věcí, abych
tam mohl spočinout a setrvat. 58



Ó synu bytí!

Tvé srdce je Můj domov; posvěť je pro Můj příchod.
Tvůj duch je Mé místo zjevení; očisti jej, abych se
jím mohl projevit. 59



Ó synu člověka!

Vlož svou ruku do Mého nitra, abych mohl sestoupit
nad tebe ve Své záři a nádheře. 60



Ó synu člověka!

Vstup na Moje nebesa, abys zakusil radost shledání
a napojil se ryzím vínem z kalichu nehynoucí slávy. 61




Ó synu člověka!

Mnoho dní minulo, v kterých ses zaměstnával
-- konec strany 18 --představami a neplodným sněním. Jak dlouho
ještě hodláš spát na svém lůžku? Pozvedni hlavu
ze spánku, protože slunce už je v zenitu, aby tě
mohlo ozářit světlem a krásou. 62






Ó synu člověka!

Světlo na tebe svítilo z obzoru Svaté hory a duch osvícení
vál v Sinaji tvého srdce. Proto se osvoboď ze závojů
lichých představ a vstup na Můj dvůr, abys byl hoden
věčného života a setkání se Mnou. Tak nebude mít smrt,
ani zkormoucenost, ani starosti k tobě přístup. 63



Ó synu člověka!

Má věčnost je to, co Jsem stvořil, a stvořil Jsem to pro tebe.
Nechť je to rouchem tvého chrámu. Má jednota je Můj
výtvor; utkal Jsem ji pro tebe; vezmi ji na sebe, abys byl
až do věčnosti zvěstováním Mého nekonečného bytí. 64



Ó synu člověka!

Můj majestát je Můj dar tobě a Má velikost zástavou Mého
slitování s tebou. To, co mi náleží, nikdo nepochopí ani nikdo
nevypoví. Vpravdě Jsem to zachoval ve Svých skrytých
klenotnicích a v pokladnicích Mého přikázání, jako znamení
lásky a péče o Mé služebníky a důkaz Mého slitování s
Mým lidem. 65

-- konec strany 19 --

Ó děti božské neviditelné podstaty!

Bude vám bráněno milovat Mne a duše budou zkormouceny,
kdykoli bude o Mně zmínka. Protože duch Mne nemůže
pochopit ani srdce obsáhnout. 66



Ó synu krásy!

Ve jménu Mého ducha a Mé přízně! Ve jménu Mého
slitování a Mé krásy! Vše, co Jsem ti odhalil jazykem
moci a co Jsem pro tebe psal perem síly, bylo v
souladu se schopností tvého pochopení, nikoli s Mým
stavem a s melodií Mého hlasu. 67



Ó děti lidí!

Nevíte, proč Jsme vás všechny stvořili z téhož prachu?
Aby se žádný nevyvyšoval nad ostatní. Provždy pamatujte
ve svých srdcích, jak jste byli stvořeni. Jelikož Jsme vás
všechny stvořili z téže látky, proto vám náleží, abyste byli
také jednou duší, abyste kráčeli stejnýma nohama, jedli
stejnými ústy a přebývali v téže zemi, abyste ze svého
nejvnitřnějšího bytí, svými skutky a činy, podávali zřetelné
svědectví jednoty a podstaty odpoutání. Takovou vám
dávám radu, ó poutníci za světlem! Řiďte se podle té
rady, abyste obdrželi plod svatosti ze stromu zázračné
slávy. 68

-- konec strany 20 --

Ó vy synové ducha!

Vy jste Má klenotnice, protože ve vás Jsem uschoval perly
Svých tajemství a drahokamy Svého vědění. Chraňte je
před cizinci mezi Mými služebníky a před bezbožníky
mezi Mým lidem. 69



Ó synu toho, kdo stál skrze svou vlastní bytost v království
sebe sama!

Pomni, že Jsem ti přivál všechny vůně svatosti,
cele ti odhalil Mé slovo, skrze tebe jsem zdokonalil Svou
štědrost a žádal pro tebe to, co Jsem žádal pro Sebe
Samého. Spokoj se tedy Mou spokojeností a buď Mi
vděčný. 70



Ó synu člověka!

Zapiš vše, co My ti odhalili inkoustem světla, na desku
svého ducha. Kdyby to nebylo v tvé moci, zhotov si
inkoust z tresti svého srdce. Kdybys toto nemohl učinit,
piš tím rudým inkoustem, který byl prolit na Mé cestě.
To je pro Mne vpravdě sladší než co jiného, aby světlo
toho písma trvalo na věky. 71


-- konec strany 21 --

Část II. - Z perštiny



Ve jménu Mocného, Pána Zvěstování

Ó vy lidé, kteří máte mysl k vědění a sluch k slyšení!

První provolání Milovaného je toto: Ó mystický slavíku!
Zdržuj se jen v růžovém sadě ducha. Ó posle Šalamouna
lásky! Nehledej jiného útočiště než v Sábě Milovaného,
ó nesmrtelný fénixi ! Nepřebývej jinde než na hoře věčnosti.
Tam je tvůj příbytek, pakliže na perutích duše míříš do
říše nekonečna a snažíš se dosáhnout svého cíle. 1



Ó synu ducha!

Pták hledá své hnízdo; slavík kouzlo růže; zatím co jiní
ptáci, srdce lidí, se spokojují prchavým prachem,
zabloudili daleko od svého věčného hnízda a s očima
upřenýma na beztvárnou bažinu jsou zbaveni slávy
božské přítomnosti. Běda! Jak zvláštní a žalostné: pro
pouhý doušek se odvrátili od zvlněných moří
Nejvyššího a vzdálili se od nejzářivějšího obzoru. 2



Ó příteli!

V zahradě srdce zasaď jen a jen růži lásky a nepropust'
z dlaní slavíka náklonnosti a touhy. Važ si společnosti
spravedlivých a vyhýbej se družbě s bezbožníky. 3

-- konec strany 22 --

Ó synu spravedlnosti!

Kam může jít milenec, vyjma do země své milované
a který hledající najde klid daleko od vytoužené jeho
srdce? Skutečnému milenci znamená spojení život a
odloučení smrt. V jeho hrudi nesídlí trpělivost a jeho
srdce nenalézá pokoje. Obětoval by miriádu životů, aby
mohl pospíšit do příbytku své milované. 4



Ó synu prachu!

Vpravdě říkám tobě: ze všech lidí nejnedbalejší je ten,
který se zbytečně pře a snaží se vyvýšit nad svého bratra.
Vpravdě, ó bratři! Nechť činy, ne slova, jsou vaší ozdobou. 5



Ó synu země!

Vpravdě věz, že srdce, v kterém sídlí i nejmenší zbytek
závisti, nikdy nedosáhne Mé věčné říše ani nevdechne
sladké vůně svatosti z Mého nebeského království. 6



Ó synu lásky!

Jsi jen na krok vzdálený od zářivých výšek nad sebou
a od nebeského stromu lásky. Učiň krok a dalším vstup
do nesmrtelné říše a do příbytku věčnosti. Popřej sluch
tomu, co bylo odhaleno perem slávy. 7



Ó synu slávy!

Bud' hbitý na stezce svatosti a vstup do ráje srozumění