Skrytá slova
-- konec strany 15 -- očích výše než stvoření vesmíru a světlo
obou světů. Snaž se tedy toho dosáhnout, ó služebníku!
47
Ó synu člověka!
Všechno má své znamení. Znamení lásky je setrvávání
v Mých příkazech a trpělivost ve zkouškách Mnou uložených. 48
Ó synu člověka!
Kdo miluje pravou láskou touží po zkouškách stejně jako
vzbouřenec po odpuštění a hříšník po slitování. 49
Ó synu
člověka!
Jestliže tě na Mé cestě nepotkají překážky, jak můžeš
následovat ty, kteří se spokojí Mým zalíbením? Jestliže
se v tvé touze setkat se se Mnou nestřetneš s těžkými
zkouškami, jak chceš dosáhnout světla ve své lásce k
Mé kráse? 50
Ó synu člověka!
Mnou seslaná pohroma je Má
prozřetelnost, navenek
je to oheň a pomsta, ale uvnitř světlo a smilování.
Pospěš mu proto v ústrety, aby ses stal věčným
světlem a nesmrtelným duchem. To je Můj příkaz
tobě, zachovávej ho. 51
-- konec strany 16 --
Ó synu člověka!
V blahobytu nejásej, a když tě stihne ponížení, nermuť
se, neboť obojí
pomine a nebude více. 52
Ó synu bytí!
Kdyby ti připadla chudoba, nebuď smutný; přijde čas
a navštíví tě Pán bohatství. Neboj se ponížení, neboť
jednoho dne na tobě spočine sláva. 53
Ó synu bytí!
Jestliže se tvé srdce upíná k nehynoucí říši věčnosti a k
tomu odvěkému,
věčně trvajícímu životu, zřekni se říše
přechodného a smrtelného. 54
Ó synu bytí!
Nezabývej se tímto světem, protože zlato zkoušíme
ohněm a zlatem zkoušíme Naše služebníky. 55
Ó synu člověka!
Toužíš po zlatě a já si přeji, abys byl od
něho osvobozen.
Když zlato máš, považuješ se za boháče a Já rozeznávám
tvé bohatství v odpoutání od něho. Při Mém životě! Toto
je Má moudrost a ono tvá mylná představa; jak se může
Má cesta shodovat s tvou? 56
-- konec strany 17 --
Ó synu člověka!
Daruj Mé bohatství Mým chudým, abys mohl na nebesích
čerpat z pokladu nepomíjející nádhery a nehynoucí slávy.
Ale při Mém životě ! Obětovat mi svou duši je nejzáslužnější,
jen kdybys na to mohl pohlédnout Mým zrakem. 57
Ó synu člověka!
Chrám bytí je Můj trůn; očisti jej od všech věcí, abych
tam mohl spočinout a setrvat. 58
Ó synu
bytí!
Tvé srdce je Můj domov; posvěť je pro Můj příchod.
Tvůj duch je Mé místo zjevení; očisti jej, abych se
jím mohl projevit. 59
Ó synu člověka!
Vlož svou ruku do Mého nitra, abych mohl sestoupit
nad tebe ve Své záři a nádheře. 60
Ó synu člověka!
Vstup na Moje nebesa,
abys zakusil radost shledání
a napojil se ryzím vínem z kalichu nehynoucí slávy. 61
Ó synu člověka!
Mnoho dní minulo, v kterých ses zaměstnával
-- konec strany 18 --představami a neplodným sněním. Jak dlouho
ještě hodláš spát na svém lůžku? Pozvedni hlavu
ze spánku, protože slunce už je v zenitu, aby tě
mohlo ozářit světlem a krásou. 62
Ó synu člověka!
Světlo na tebe svítilo z obzoru Svaté hory a duch osvícení
vál v Sinaji
tvého srdce. Proto se osvoboď ze závojů
lichých představ a vstup na Můj dvůr, abys byl hoden
věčného života a setkání se Mnou. Tak nebude mít smrt,
ani zkormoucenost, ani starosti k tobě přístup. 63
Ó synu člověka!
Má věčnost je to, co Jsem stvořil, a stvořil Jsem to pro tebe.
Nechť je to rouchem tvého
chrámu. Má jednota je Můj
výtvor; utkal Jsem ji pro tebe; vezmi ji na sebe, abys byl
až do věčnosti zvěstováním Mého nekonečného bytí. 64
Ó synu člověka!
Můj majestát je Můj dar tobě a Má velikost zástavou Mého
slitování s tebou. To, co mi náleží, nikdo nepochopí ani nikdo
nevypoví. Vpravdě Jsem to
zachoval ve Svých skrytých
klenotnicích a v pokladnicích Mého přikázání, jako znamení
lásky a péče o Mé služebníky a důkaz Mého slitování s
Mým lidem. 65
-- konec strany 19 --
Ó děti božské neviditelné podstaty!
Bude vám bráněno milovat Mne a duše budou zkormouceny,
kdykoli bude o Mně zmínka. Protože duch Mne
nemůže
pochopit ani srdce obsáhnout. 66
Ó synu krásy!
Ve jménu Mého ducha a Mé přízně! Ve jménu Mého
slitování a Mé krásy! Vše, co Jsem ti odhalil jazykem
moci a co Jsem pro tebe psal perem síly, bylo v
souladu se schopností tvého pochopení, nikoli s Mým
stavem a s melodií Mého hlasu. 67
Ó děti lidí!
Nevíte, proč Jsme vás všechny stvořili z téhož prachu?
Aby se žádný nevyvyšoval nad ostatní. Provždy pamatujte
ve svých srdcích, jak
jste byli stvořeni. Jelikož Jsme vás
všechny stvořili z téže látky, proto vám náleží, abyste byli
také jednou duší, abyste kráčeli stejnýma nohama, jedli
stejnými ústy a přebývali v téže zemi, abyste ze svého
nejvnitřnějšího bytí, svými skutky a činy, podávali zřetelné
svědectví jednoty a podstaty odpoutání. Takovou vám
dávám radu, ó poutníci za světlem! Řiďte se podle té
rady, abyste obdrželi plod svatosti ze stromu zázračné
slávy. 68
-- konec strany 20 --
Ó vy synové ducha!
Vy jste Má klenotnice, protože ve vás Jsem uschoval perly
Svých tajemství a drahokamy Svého vědění. Chraňte je
před cizinci mezi Mými služebníky a
před bezbožníky
mezi Mým lidem. 69
Ó synu toho, kdo stál skrze svou vlastní bytost v království
sebe sama!
Pomni, že Jsem ti přivál všechny vůně svatosti,
cele ti odhalil Mé slovo, skrze tebe jsem zdokonalil Svou
štědrost a žádal pro tebe to, co Jsem žádal pro Sebe
Samého. Spokoj se tedy Mou
spokojeností a buď Mi
vděčný. 70
Ó synu člověka!
Zapiš vše, co My ti odhalili inkoustem světla, na desku
svého ducha. Kdyby to nebylo v tvé moci, zhotov si
inkoust z tresti svého srdce. Kdybys toto nemohl učinit,
piš tím rudým inkoustem, který byl prolit na Mé cestě.
To je pro Mne vpravdě sladší než co
jiného, aby světlo
toho písma trvalo na věky. 71